Učitelský fuck-up Dominiky Pospíšilové

Děkujeme Dominice Pospíšilové za odvahu sdílet s námi svůj učitelský přešlap. Tady je.

„Ještě během studií jsem vedla volitelný seminář zaměřený na komunikační dovednosti. Na úvod každé hodiny vystoupil jeden ze studentů s krátkou prezentací na libovolné téma týkající se komunikace a cílem bylo vyzkoušet si mluvení před lidmi a prakticky využít to, o čem jsme mluvili v rámci teorie. Jednou předstoupil před tabuli třídní podivín. Jeho téma bylo opravdu „mimo mísu“, ale zazmatkovala jsem, že jsem možná měla s každým téma probrat předem a že bych mu měla dovolit svou práci odprezentovat, třeba překvapí. Jenže nepřekvapil, píchnul pohled do stropu a nadšeně chrlil informace o hercích 50. let minulého století, které jeho vrstevníci sotva znali podle jména, a prokládal to poznámkami jako „jak jistě víte“ a „to ani nemusím říkat, ale tak pro jistotu“. Třída se výborně bavila, prezentace se protáhla z 10 minut na 20, 30, 40… Nedokázala jsem ho zastavit, protože nereagoval na výzvu, že jeho čas už vypršel, a upřímně jsem se bavila úplně stejně jako jeho spolužáci. Postupně mi ale začalo docházet, jak moc se ztrapňuje a že celá tahle hodina bude úplně k ničemu. Ale jak z toho ven jsem netušila. Měla jsem strach ukázat, že nevím, co s ním, nechtěla jsem se ho dotknout, ale nakonec jsem mu prokázala asi tu nejhorší službu.“

Zdroj: archív D. Pospíšilové

Můj učitelský fuck-up

Petr Exner, Gymnázium a Střední odborná škola Frýdek-Místek

Budoucí učitelé se učí leccos. Co se ale na pedagogických fakultách nedozvědí, je jak pracovat s vlastní “(ne)popularitou”. To přitom bude řešit každý učitel a měl by se na to připravit. Na mě to dolehlo nějaký čtvrtý rok v praxi. Učím na gymnáziu, takže míra inteligence, i té sociální, je mezi studenty vysoká. Prvních pár let jsem se nesetkal s nějakým nestandardním chováním, vztahy jsem udržoval přátelské, jak se záhy ukázalo, až příliš. Učil jsem v na první pohled klasicky pohodové třídě. Jenže ta brzy pochopila, že moje snaha vycházet se všemi vede k tomu, že jsem „hodný“, a tak toho začali využívat. Neuvědomoval jsem si to, ale začal jsem v různých věcech ustupovat. Tam odložené zkoušení, tam prominutý úkol. Došlo to tak daleko, že třída se úplně rozvrátila a já jsem u nich skončil. Na oko v pohodě, ale měli ze mě vlastně srandu. Byl jsem populární, ale bez respektu. Takže si prosím pište: Nikdy se nezavděčíte všem a nikdy nebudete oblíbení u všech. Nevzdávejte se svých nároků ve prospěch popularity. Skončíte špatně. 

Foto: archív P. Exnera

Jirkův učitelský fuck-up


Děkujemke Jiřímu Jínovi z Gymnázia, SOŠ a SZŠ Jilemnice za jeho odvahu a přečtěte si jeho učitelský přešlap. Chyby jsou důležité a i díky nim se rozvíjíme a posouváme dál. Nebojte se vystoupit z řady a podělit se s námi o vás učitelský přešlap. Pomůžete ostatním učitelům a navíc můžete vyhrát skvělou pomůcku pro vaši třídu – Rozkládací torzo lidského těla. Budeme rádi, když nám svůj přeslap nasdílíte na redakce@gramotni.cz.

Foto: archív Jiřího Jíny

„Starší učitelé (frontálka-lajna ́s people) zpravidla odkazují na to, jak dlouhou pedagogickou praxi mají. A že když jsem mladý, tak logicky musím být nezkušený, naivní a řekněme to na rovinu – blbý. Přesto se mi zatím nevyplatilo dávat na jejich rady a jednou se mi to vysloveně vymstilo. Několik žáků maturitního ročníku ve škole příliš často chybělo. Sice mi odevzdávali omluvenky absence v souladu se školním řádem, přesto jsem byl staršími kolegy nařčen z toho, že to neřeším a na poradě mě lynčovali slovy, že si mě studenti omotali kolem prstu a mají mě na háku. Tak jsem podle jejich vzoru změnil podmínky odevzdávání omluvenek, dokonce jsem se kvůli tomu lživě opřel o školní řád (ještě, že jej žádný žák nečte). Nedopadlo to dobře. Žáci byli rozzuření, ale protože jsme měli, troufám si říct, dobré vztahy, nakonec to přijali. To ale rozhodně neplatilo o rodičích, ani o lékařích., kteří dali svůj nesouhlas výrazně najevo. Tak jsme se vrátili k původnímu postupu, který byl nejen
správný, ale kromě mých starších kolegů i všem vyhovoval: mě, žákům, rodičům i lékařům.“

Radčin učitelský fuck-up

Na vysoké škole se mi dostalo velmi dobrého vzdělání v oboru aprobací, ale příprava pedagogicko-psychologická neměla s realitou co dělat. Po studiu jsem nastoupila jako záskok a dostala mj. 5. třídu a v ní  čtyři výlupky. Vůbec jsem si s nimi nevěděla rady. Rozum mi říkal být přísná, až pak případně polevovat. Ale vůbec se mi to nedařilo. Skupince šéfoval žáček, který do školy nic nenosil, ani sešit, knihu, nedej bože úkol. Jediné, co mu stálo na stole, byl energetický nápoj. Byl drzý, arogantní vůči učitelům, rozložil výuku celé třídy… Snažila jsem se to řešit domluvou, pak poznámkou, řadou pracovních listů, až došlo na korespondenci s rodičem. K tomuto žákovi se připojili v bojkotu výuky další. Se vzniklou situací jsem si absolutně neuměla poradit. Do třídy se mi nechodilo dobře učit a situaci jsem neustála. Otěhotněla jsem a odešla s tím, že to nemám zapotřebí. Byla jsem rozhodnutá, že do školy už se nevrátím. Naštěstí mě přemluvila moje bývalá třídní učitelka ze SŠ, kde teď učím velmi ráda. 

Mgr. Radka Fořtová, SŠ, Praha

foto: archiv Radky Fořtové

A co váš učitelský přešlap. Nebojte se a podělati se s námi. Můžete maximálně vyhrát 🙂

Výhra v soutěži Učitelský fuck-up

Chyby jsou důležité a i díky nim se rozvíjíme a posouváme dál. Nebojte se vystoupit z řady a podělit se s námi o vás učitelský přešlap. Pomůžete ostatním učitelům a navíc můžete vyhrát skvělou pomůcku pro vaši třídu – Rozkládací torzo lidského těla. Budeme rádi, když nám svůj přeslap nasdílíte na redakce@gramotni.cz.

Zdroj: Tereza Veselá photo