Hrozí vám vyhoření? Čtěte v našem lednovém čísle

Je tu nový rok a s ním nové číslo našeho měsíčníku. Přinášíme vám nová a možná ožehavá témata k přečtení a zamyšlení. Loňský rok nebyl jednoduchý a nezačíná dobře pro většinu učitelů a žáků. Ale vyjdeme z něj silnější než dřív. Přejeme vám hodně sil, nadhledu, ať vás dobrá nálada neopouští a hlavně neztrácejte naději. Budeme se snažit vám vaši roli alespoň trochu usnadnit, sledujte třeba novou rubriku IT středa na našem webu a budete nejvíc cool online učitel. Lednové číslo k prolistování zde .

zdroj: Freepik.com

Stolní hodinový kalendář – digitální a analogový čas pohromadě

Ptají se vás často děti, kolik je právě hodin? A chtějí se je samy naučit? Nebo možná rozpoznají čas podle hodinových ručiček, ale digitální čas jim dělá problém. Pořiďte jim stolní hodinový kalendář, díky kterému bude problém pryč. Na kalendáři vedle sebe uvidí ciferník s ručičkama i digitální čas. A mohou ho variabilně nastavovat. Hodinový kaledář je z pevného papíru a hezky se vejde dětem na pracovní stůl.

zdroj: Tereza Veselá photo

Inspirace z Angle: Doučování zdarma pro žáky z chudých rodin


Největší dopad mělo uzavření škol na žáky ze socioekonomicky slabých rodin. Anglická vláda proto schválila Národní doučovací program, který jim má pomoci dohnat učivo a vyrovnat rozdíly. Doučovací kurzy nepovedou kmenoví učitelé, školy si je budou muset nasmlouvat přes vybrané organizace sdružující na 15 tisíc PhD studentů, učitelů a dobrovolníků.

zdroj: Freepik.com

Proč? Je to levnější. „Program nevyžaduje pedagogickou kvalifikaci a kvalifikovaní učitelé, kteří se do něj přihlásí, dostanou zaplaceno výrazně méně, než by měli,“ kritizuje předák učitelských odborů Andrew Morris. Sami učitelé zase poukazují na to, že se cílené doučování dostane jen zlomku potřebných žáků – 250 tisícům z 1,4 milionu dětí, které mají nárok na školní obědy zdarma. Navíc 700 tisíc anglických žáků nemá přístup k internetu a/nebo vhodné zařízení pro online výuku.

Oblíbené pomůcky a aplikace Ondřeje Zabloudila Pechníka


Učí češtinu na ZŠ Pozořice a vyučuje českou literaturu 1. poloviny 20. století a multikulturalismus v české literatuře na PedF MU v Brně. Vedle toho dělá technického redaktora ve vědeckém časopise Pedagogická orientace a je členem spolku Otevřeno, který podporuje vzdělávání pedagogů.

zdroj: otevřeno.org


Webovky Příběhy na 50 slov jsou skvělým zdrojem inspirace i materiálu pro výuku. Slabší příběhy můžete žákům nabídnout k opravení nebo vylepšení, ty povedené zase jako motivaci k překonání a hned máte skvělé slohové cvičení na vytváření pointy nebo dialogu. Příběhy lze propojit se sociálními sítěmi, status o 50 slovech si zvládne přečíst každý. Na sociální síti pro čtenáře Databazeknih.cz si zase žáci mohou vytvořit profil, zaznamenávat, co přečetli, hodnotit knihy hvězdičkami a komentovat je (psát minirecenze). Je to dobrá alternativa ke klasickému čtenářskému deníku a učitel tak vidí, co žáci čtou a co si o knihách myslí, na což se dá ve výuce dobře navázat. Množství vzdělávacích podcastů i četby na pokračování nabízí Český rozhlas, například v novém pořadu V izolaci současní čeští spisovatelé mluví o svých zkušenostech s karanténou. Blog Tajný učitel nabízí články o moderních a aktivizujících výukových metodách, které autor představuje, prakticky testuje a rozvádí. Je dějepisář a občankář, ale většina metod se dá na češtinu adaptovat. Další tipy hledejte na Otevřeno.org.

Americká zkušenost: Děti tu jsou často IT gramotnější, než rodiče

Silvia Sauvé žije ve státě Washington, kde byl koncem ledna diagnostikován vůbec první americký případ koronaviru. 13. března vláda zavřela obchody, úřady, restaurace i školy. Ty zůstávají zavřené i nadále, žáci a studenti se učí online. Mezi nimi i Silvina desetiletá dcera a šestnáctiletý syn. Jak děti šest měsíců virtuální školy zvládají? Dostávají známky? Stěžují si američtí rodiče na domácí úkoly? A jaké další nerovnosti kromě IT vybavenosti tamní školy řeší?

autor: Iva Vokurková

Pracujete jako zdravotní sestra na covidové jednotce ARO kliniky ve městě Tacoma. Jak to u vás, co se koronaviru týče, teď vypadá?

Nejhorší to bylo na jaře, naše oddělení doslova praskalo ve švech po náporem covidových pacientů v těžkém stavu, ale od konce června, kdy jsme první nápor překonali, je už situace stabilní. Teď očekáváme, že s klasickou chřipkovou epidemií dorazí i třetí vlna covidu. Vzhledem k tomu, že u nás jsou opatření relativně striktní školy jsou už přes půl roku zavřené a celou dobu musíme ve vnitřních veřejných prostorech nosit rouškya hlavně konzistentní, naše vláda není populistická jako v jiných státech, odhaduju, že to nebude tak zlé. 

O epidemiologických opatřeních totiž v USA nerozhoduje centrálně federální vláda, ale každý stát si je vyhlašuje podle svého uvážení, že?

Ano, je to čistě na rozhodnutí státu a guvernérů. Stát Washington má zdaleka nejpřísnější kritéria, (podle The Washington Post přísnější než doporučení národní epidemiologické rady – pozn.red.). A zaplať pánbůh za to.

Foto: archiv Silvie Sauvé

Školy jsou zavřené od 13. března. Kdy by se mohly znovu otevřít?

Myslelo se, že na začátku školního roku, ale záhy bylo jasné, že to se nestane. Pak se uvažovalo o konci září. Teď už se mluví o lednu, ale taky že možná budou opatření platit celý školní rok. O žádných konkrétních datech už raději nikdo nemluví. 

A jak je to se školkami?

Ty jsou, myslím, otevřené v limitovaném módu. Pro školkové děti rodičů zdravotníků je stát zajistil zadarmo. Stejně jako hlídání pro žáky prvního stupně rodičů zdravotníků.

Jak si školy a učitelé s výukou online poradili? 

Ze začátku, na jaře to chvíli haprovalo, bylo to chaotické, učitelé nebyli sladění, každý to dělal jinak. Ale teď je musím pochválit, přes léto to vyladili. Sjednotili platformu, všichni jedou přes Microsoft Teams a funguje to skvěle. Pro moji desetiletou dceru, čtvrťačku, to je úžasně intuitivní. Ví, na co kliknout, jak odevzdat úkol… Dokonce děláme i online informační schůzky mezi učitelem a rodičem. Od naší paní učitelky vím, že pro ni to je velmi náročné, sama se musí hodně věcí učit.

Hrálo v hladkosti přechodu na online roli to, zda se jedná o „bohaté“ školy v dobrých čtvrtích nebo chudé školy v sociálně vyloučených oblastech?

To nevím, ale školy ve znevýhodněných čtvrtích dostávají od státu větší podporu i více peněz. Americké školy jsou financované z místních daní, takže školy v lepších čtvrtích, kde lidé více vydělávají, mají vyšší příjmy. Školám v sociálně slabších čtvrtích proto přispívá stát, aby se rozdíl vyrovnal. 

Vaše desetiletá dcera má vyučování, jako kdyby chodila do školy, tedy od 9,30 do 15,30, rozdělené na 45minutové vyučovací hodiny a mezi nimi 15minutové pauzy plus jednu hodinovou na oběd. Vydrží se celou dobu soustředit?

Mám pocit, že ano. Je to hodné, klidné dítě. S laptopem se průběžně přemísťuje po bytě, někdy s ním je na gauči, někdy u něj leží na břiše. Nechávám ji, nenutím ji sedět celý den u stolu. Ale od paní učitelky vím, že někteří její spolužáci s tím problém mají, jsou neposední. Setkávají se online celá třída, 20 dětí, to mě překvapilo. Pro děti i paní učitelku to je samozřejmě náročné. 

Dostávají domácí úkoly?
Ne, o půl čtvrté mají padla se vším všudy. A tak to fungovalo už před covidem. Posledních dejme tomu pět let se školy snaží práci na doma maximálně osekat. Zjistilo se, že domácí úkoly nemají u žáků nižších ročníků takovou efektivitu, nezvyšují jejich školní úspěšnost, tak se od nich opouští. Před covidem to vypadalo tak, že si dcera měla třeba jednou týdně vyhledat nějakou informaci, to byla práce tak na 5 minut. Teď už ani to ne.

„Posledních dejme tomu pět let se školy snaží práci na doma maximálně osekat. Zjistilo se, že domácí úkoly nemají u žáků nižších ročníků takovou efektivitu, nezvyšují jejich školní úspěšnost, tak se od nich opouští.“

A co známky?

Náš místní školský úřad je na jaře zrušil. Měli starost, aby znevýhodněné děti, které nemají přístup na internet, nerozumí tomu nebo je rodiče nepodporují, nebyly poznamenané špatnými výsledky nebo propadnutím. Takže loňský rok nemusí nikdo opakovat. Od tohoto školního roku se už známkuje jako obvykle, ale víte, tady známky nehrají takovou roli jako v Česku. Vysvědčení vypadá tak, že na něm stojí napsáno třeba: „Dosáhl stanoveného školního standardu“ nebo „Překonal stanovený standard“, popř. „Potřebuje pomoci.“

Váš šestnáctiletý syn chodí na střední škol a má jen jednu hodinu online denně, novou látku se učí sám podle videí a z dalších zdrojů. To nejspíš klade vysoké nároky na sebedisciplínu. Vyhovuje mu to?

Zrovna jemu velmi, je to introvert a individualista. Třídní kolektiv mu nechybí, navíc vždycky měl problém ráno vstávat. Z předmětů, které byly v rozvrhu první, měl vždycky horší známky, protože na ně často chyběl. Tohle mu vyhovuje, protože si studenti sami určují, kdy budou práci do školy – většinou eseje a prezentace – dělat. A jemu víc sedí pracovat po nocích a ráno si pospat. 

Foto: archiv Silvie Sauvé

Jak ta jedna hodina denně vypadá? Kterému předmětu se věnují?

Spíš než klasická hodina to je taková kontrola, říkají tomu homeroom (obvykle hodina, kde se nevyučuje, řeší se na ní třídní a administrativní záležitosti – pozn.red.). A tam si jenom tak povídají, učitel se ptá, jestli  něčemu nerozumí, potřebují něco vysvětlit… Podporují v nich samostatnost, aby se studenti sami ozvali, když třeba plavou v matice, a učitel se jim pak individuálně věnuje. Synovi tento způsob výuky natolik vyhovuje, že se rozhodl střední školu dokončit online i poté, až se otevřou.

To je možné?

Tuto možnost teď školy žákům a studentům nabídly. Mohou si vybrat, jestli, až se školy znovu otevřou, zůstanou doma na online výuce, nebo se vrátí do školy na hybridní formu vyučování. To znamená, že se ve škole střídají po skupinách, aby se jich nepotkávalo tolik najednou. Třeba v pondělí, úterý chodí jedna skupina, zatímco druhá má online, a pak se prohodí. O úplném, klasickém otevření škol se zatím vůbec nemluví. 

V rozhovoru pro Eduzín jste řekla, že místní školský úřad vybavil všechny děti bez rozdílu laptopy. Předpokládám, že kromě hardwaru zajistil i připojení na internet?
Ano, nakoupili laptopy pro všechny, aby to bylo spravedlivé. A těm, kteří neměli připojení, zajistili wifi zdarma.

Jak školy zajišťovaly, aby všechny děti, potažmo rodiče uměli s počítači a připojením zacházet?
Tady se školy zaměřují už skoro výhradně na děti. Od malička, skutečně od školky učí děti s počítači pracovat. Ne že by měli samostatný předmět „počítače“, ale práce na počítači tvoří součást hodin angličtiny, matiky a podobně. Takže si troufám tvrdit, že děti jsou IT gramotné možná více, než někteří rodiče. Protože ti jsou různí. Někteří sami nejsou schopní dětem pomoci, z různých důvodů, nebo nemají zájem. Taky tady máme „homeless“ děti, které žijí na ulici, v zaparkovaném autě, děti rodičů závislých na drogách… Proto se školy snaží komunikovat především s dětmi. A školy zde zdaleka neřeší jen nerovný přístup k IT technice, ale třeba i jídlo. Jsou děti, které uzavřením škol přišly o snídaně a obědy zdarma a doma najíst nedostanou. Proto jsou každý den v různých částech města, kam jezdí školní autobus, stanice, kde dětem rozdávají tašky s jídlem, které si berou domů. Nebo střední škola mé starší dcery byla před covidem otevřená do devíti večer, aby tam studenti měli volný přístup, protože je pro ně lepší být ve škole, než někde na ulici. 

„Jsou děti, které uzavřením škol přišly o snídaně a obědy zdarma a doma najíst nedostanou. Proto jsou každý den v různých částech města, kam jezdí školní autobus, stanice, kde dětem rozdávají tašky s jídlem, které si berou domů.“

To se skoro nechce věřit, že se americké školy chovají sociálněji než ty evropské.

Zdaleka ne všechny. Ale Washington je asi nejprogresivnější z amerických států. Ty jsou velmi různé a autonomní a jižní státy jako Florida, to je úplně jiný svět. 

Děti jsou doma už půl roku. Jak řešíte sociální izolaci? V Česku to je časté téma, rodiče i učitelé se bojí, co delší odluka od (nejen) školního kolektivu s dětmi udělá.

To tady jako téma nevnímám. Přece jen je rozdíl, jak se k pandemii staví tady a jak v Česku. Pro mě to ze zpráv vyznívá tak, že máte skutečně zákaz se setkávat mimo rodinu a že policie chodí a případné skupinky o více než dvou lidech rozhání. Tady jediné, co vláda nařídila, je povinnost nosit roušku do obchodu nebo jakéhokoli vnitřního veřejného prostoru. Ale co lidé dělají v soukromí, mimo tato místa, nikdo nereguluje. Samozřejmě se apeluje na to, aby se lidé nestýkali ve velkých skupinách, nedělali velké oslavy, nicméně to nikdo nenařizuje. Je to na osobní zodpovědnosti. Ze začátku, na jaře jsem taky tápala, co všechno můžeme a co ne, jestli dceru můžu pouštět hrát si s ostatními dětmi, jestli mě s nadsázkou neukamenují, protože vědí, že pracuju jako zdravotní sestra na covidové jednotce. A se sousedy jsme se domluvili, že se naše děti budou stýskat v této uzavřené skupince a že budeme všichni samozřejmě opatrní. Syn má jednoho kamaráda a ještě s jeho bráchou chodí na ryby a jezdí na motorkách.

Foto: archiv Silvie Sauvé

Jak reagovali rodiče, když na jaře ze dne na den zůstaly děti doma, jim „na krku“? Tady se někteří bouřili, že nebudou dělat práci učitelů…

Tady škola od rodičů žádnou participaci, pomáhání s úkoly nepožaduje. Škola i chce, abychom se dětem do učení moc nemontovali. Výuka je prostě na škole a žádná třenice mezi „táborem“ rodičů a učiteli rozhodně nebyla.

Nicméně co rodiče malých dětí, se kterými najednou museli zůstat doma?
To si každý musel vyřešit sám. Někteří rodiče se střídají – jeden pracuje večer, druhý přes den. Jiní pracují z domova. Ale nic jako české ošetřovné u nás myslím není. V tomto ohledu už stát tolik nepomůže, je to na každém, jak se zařídí. Ale zase lidé, kteří kvůli covidu přišli o práci, dostali hned na začátku velice slušnou podporu v nezaměstnanosti a federální vláda každému z nás přispěla 600 dolary. Ale vlastní děti si prostě musíte obhospodařit sama, to jsou vaše děti. Od každého rodiče ta situace vyžaduje kreativní přístup. Ti, kteří si to mohou dovolit, platí chůvu, také funguje placené kolektivní hlídání ve stylu omezené družiny, pro děti zdravotníků jsou zdarma k dispozici školky.

A vy jste to vyřešila jak? Šestnáctiletý syn dostal na povel svou desetiletou sestru?
Ano. Já jsem single rodič a situaci jsem vyřešila už před pěti lety, kdy jsem přešla na noční směny. Týdně sloužím třikrát dvanáctihodinovou noční službu, takže přes den jsem doma, ale samozřejmě do odpoledne spím. Naomi je hodně samostatná, školu si řeší sama a Philip na ni dohlídne. 

Cvičení Z-R-O-V-N-A

Pomalu přituhuje a zkracují se nejen dny, ale i počet hodin, kdy se nám chce být venku. A protože sportoviště a tělocvičny jsou zavřené, je obzvlášť důležité se v této době starat o svoje tělo, aby záda nebolela. A to platí nejen pro učitele, kteří díky distanční výuce tráví enormní čas sezením u počítače, ale i pro děti, které třeba ještě navyšují čas u obrazovky sledováním televize nebo hraním her.

Pokud sledujete náš web nebo Facebook pravidelně, všimli jste si, že jsme vám posledních 9 týdnů v naší rubrice ROZHÝBANÁ STŘEDA dávali tip na kompenzační cvičení pro rovná záda.

Dnes s vámi sdílíme soubor všech cviků. Můžete si ho vytisknout a protáhnout kdykoli budete mít chvilku. Jsou to opravdu jednoduché kompenzační cviky, ale věřte, že za pravidelné cvičení a protahování vám vaše záda poděkují.

Židle pro všechny s potřebou vestibulárních podnětů

Potíže dokončovat úkoly a pracovat v časovém tlaku, snadno se rozptýlí vnějšími podněty, zapomínají pomůcky a úkoly, vykřikují v hodině, neposedí, chodí po třídě, vrtí se. To jsou některé z projevů dětí s tzv. ADHD, tedy syndromem poruchy pozornosti s hyperaktivitou.

Školní výuka je pro tyto děti náročná, ovšem nejen pro ně. Děcko s takovou diagnózou může výrazně narušovat hodinu a komplikovat tak výuku učiteli i dětem. O tom jste se leckteří přesvědčili. „Lze s tím však pracovat,“ radí psycholožka a speciální pedagožka PhDr. Eva Šimotová.

„Skvělou základní pomůckou, která mírní projevy hyperaktivity a vedou pozornost dětí s ADHD, jsou balanční židle,“ potvrzuje PhDr. Šimotová. „Balanční židle totiž umožňují setrvávat v motorickém neklidu, aniž by dítě rušilo ostatní. Napomáhají též ventilovat napětí, kterému je dítě vystaveno.“

zdroj: Tereza Veselá photo

Vyzkoušejte židle Tilo. Jsou vhodné pro děti i dospělé se speciálními potřebami. Autisty, hyperaktivní (ADD nebo ADHD), Aspergerovým syndromem, poruchami učení, nebo s poruchami pozornosti, pro osoby , které k soustředení potřebují vestibulární podněty. Židle díky neklouzavé oblé spodní straně umožňuje  otáčet
se a naklánět se v rozmezí 360°, což zlepšuje smysl pro rovnováhu a vestibulární vnímání. Také k posílení vnitřních a zádových svalů.

Oblíbené aplikace a pomůcky Elišky Horáčkové


Eliška Horáčková učí angličtinu a francouzštinu na Soukromé základní škole ERIZA, s.r.o. v Mělníku. Je členkou spolku Otevřeno, který podporuje vzdělávání pedagogů.

zdroj: Eriza.cz

„Šikovný nástroj, pomocí kterého lze přidat zvukovou stopu k jakémukoli obrázku, fotce nebo videu, je Blabberize. Pro děti to je zábavnější než jen obyčejná nahrávka na záznamník. Dá se stáhnout i jako aplikace do mobilu, ale lépe funguje na počítači. Pro tvorbu vlastních interaktivních cvičení využívám online aplikaci Learningapps. Stačí mít nápad, vybrat šablonu, vyplnit obsah, uložit a nasdílet. Aplikace podporuje obrázky, videa, hudbu i textové dokumenty. A když vám chybí nápad nebo energie na přípravu vlastního cvičení, můžete si vybrat z mnoha již vytvořených aktivit. Pro tvorbu kvízů používám intuitivní aplikaci Kahoot, která po dobu pandemie měla zpřístupněnou i prémiovou verzi zdarma.

Učitel připraví kvíz, nastaví deadline, popř. časový limit a děti si mohou kvíz kdykoli spustit a vyplnit. Interaktivní výuku angličtiny s energickým učitelem Stevem najdete na Mywowenglish.com/cs. Po dobu prvních 30 dní jsou veškeré videomateriály zdarma, mnoho videí je navíc trvale na YouTube kanálu. A pro distanční výuku se mi osvědčilo připravovat testy v Microsoft Forms, které umí odpovědi přehledně vygenerovat do Excelu, jiný slovy automaticky je opravit. Další tipy najdete na Otevřeno.org v rubrice Informační aktovka.

Kvůli výuce ve skupinkách najala Valencie 4000 učitelů

Španělsko má ze všech evropských zemí včetně Velké Británie nejvíce diagnostikovaných pacientů s covidem (640 tisíc). Oblast Valencie se proto rozhodla rozdělit třídy do skupin po 20 a najmout přes 4 300 učitelů.

zdroj: Freepik.com

Kde Valencie jak lusknutím prstu vzala takový počet pedagogické síly, se redakce Gramotných bohužel nikde nedočetla. Lze ale očekávat, že se jedná např. o učitele v penzi (vzhledem k povaze viru se to nezdá jako nejchytřejší řešení, ale ve Francii také byli na jaře povoláni zpět „do služby“ vysloužilí lékaři). Financovat je bude ze státního „covidového“ balíku dvou miliard eur (54 miliard Kč) určených na vzdělávání. Posílení řad učitelů umožnilo vytvořit na tři tisíce skupin po 20 žácích a, alespoň teoreticky, dodržet 1,5metrové vzdálenosti při vyučování. Kromě učitelů najala Valencie další tři tisíce lidí, kteří pomohou s dozorem v jídelnách a dalšími doplňkovými službami. A myslí i na digitalizaci, do které investuje 33 milionů eur (890 miionů Kč), především do nákupu tabletů.