Vyvoláváte žáky, co se hlásí? Ale co ti ostatní? Zkuste zapojit všechny

Učitel položí otázku. Zvedne se pár rukou, ty samé jako vždy. Ostatní žáci na své aktivnější a smělejší spolužáky spoléhají, jejich pozornost je proto už jinde.  PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK  proto doporučuje jiné postupy, třeba losovátka a práci ve dvojici. „Dávají možnost mluvit jak extrovertům, tak introvertům, kteří potřebují čas si to promyslet a ve dvojici se osmělí spíše než před celou třídou.“

Přinášíme druhý díl rozhovoru, který byl ve zkrácené verzi publikován v časopise Gramotní 01/20.

Dělat formativní hodnocení dobře je podle vás „věda“. Kterých chyb se učitelé nejčastěji dopouštějí?

Jde o to, aby učitel nedělal FH z „donucení“, protože to po něm chce škola. Učebnice angličtiny nebo vytvářené žákovské knížky školami obsahují listy na sebehodnocení. Podstatné je, aby učitel ve formativním hodnocení viděl smysl. A aby FH bylo účinné, musí stavět na respektující komunikaci. Také to, co se mi osvědčilo ve třídě A, nemusí fungovat ve třídě B.  Všichni se učíme, i my učitelé, a na FH neexistuje jednoduchá kuchařka. Je to o hledání cesty, která bude vyhovovat všem.

Chybou může být podle vás i chválení. Proč?

Souvisí to s jazykem, který při komunikaci se žáky používáme, jestli popisný nebo hodnotící/posuzující. „Ty jsi ale šikovný“ sice žák vnímá pozitivně, ale co mu takové hodnocení řekne? V čem přesně, proč je šikovný? Tato informace mu nijak v dalším rozvoji nepomůže. K tomu se mnohem lépe hodí popisný jazyk, kterým přesně pojmenuju, co se mu povedlo, a zároveň ho můžu navést, kam se posunout dál. 

Můžete uvést konkrétní příklad?
Zkuste sami posoudit rozdíl mezi vyjádřením Jsi sice rozený spisovatel, ale ten pravopis se snad nikdy nenaučíš versus Martine, text je kompozičně vyvážený a myšlenky se vyznačují původností a originalitou. Ještě budeme muset zapracovat na pravopisu, abychom se vyvarovali hrubých chyb, které oslabují porozumění textu.
Samotná chvála může vést i k tomu, že žák usne na vavřínech, protože získá dojem, že je „fakt dobrej“ a bývá posilována motivace vztahová, vnější. FH naopak žáky směřuje k tomu učit se dál,  kvalitněji, rozvíjet své kompetence a být zodpovědný za své učení a myšlení. Carol Dweck se v knize Nastavení mysli odvolává na své studie, které ukázaly neefektivnost chvály, odměn i trestů. Největší efekt má podle ní povzbuzování k většímu úsilí: „Věřím, že zvládneš i tohle, když…“

Upozorňujete také na past vyvolávání. V čem je záludné?

O tom existuje výborná publikace od Kláry Šeďové a kol. Komunikace ve školní třídě nebo jejich nejnovější publikace Výuková komunikace, kde zjišťovali, na co se učitelé ptají, jak dlouho čekají na odpověď, koho vyvolávají. Problém číslo jedna je, že často pokládáme nepromyšlené otázky, které nás napadají při hodině ad hoc. Nejhorší varianta je, že nastane trapné ticho. V tom případě se zeptáme jinak nebo si odpovíme sami. Nebo se zvedají stejné ruce ruce, ze kterých někoho vybereme. Ale zbytek jsou žáci, kteří nám unikají, nic o jejich učení nevíme, ale naší snahou je, aby se každý žák v každé hodině učil. 

Jak to lze dělat jinak?

Doporučují se tři postupy:

1) Otázku si naformulovat dopředu a to tak, aby byla komplikovanější, povzbuzovala myšlení žáků v souvislostech, vedla je k analýze, syntéze, hodnocení. To je samozřejmě docela oříšek, ale funguje to.

2) Po položení otázky počkat. Pět sekund je minimum, klidně i 10, aby si stihli všichni žáci odpověď promyslet. U těžších úkolů dát dostatek času na promyšlení, třeba i na písemnou formulaci, a potom to nechat žáky probrat ve dvojici. I tady platí, že víc hlav víc ví, žáci společně přijdou na důmyslnější odpovědi a učí se od sebe navzájem.

3) Losovátka se jmény žáků (tzv, špachtličky). Odpoví ten, koho vylosujeme. To skvěle funguje i při práci ve dvojici jako motivace, aby si žáci nepovídali mimo téma, protože nikdy neví, kdo bude vylosován. Navíc to dává možnost mluvit jak extrovertům, tak introvertům, kteří potřebují čas si to promyslet a ve dvojici se osmělí spíše než před celou třídou. 

To zní zajímavě, nicméně to musí být docela náročné na čas.

To ano, ale takto se třída dobere mnohem bohatší odpovědi, která podporuje myšlení, a jsou zapojeni všichni. A o to víc je důležité promyslet, jaké otázce chci ten Ačas věnovat. Navíc se tak učitel dozví, jak žáci o problému přemýšlejí.

 Autorka: Iva Vokurková

HODNOCENÍ:

formativní (FH) – průběžné, poskytuje zpětnou vazbu v průběhu učení a slouží primárně samotnému žákovi, umožňuje mu sledovat vlastní pokrok, vede ho k řízení jeho učení a pomáhá komplexně rozvíjet jeho osobnost. Jeho účelem je tedy identifikovat vzdělávací potřeby žáků a přizpůsobit těmto zjištěním vyučování a učení tak, aby každý žák dosáhl ve svém rozvoji vzhledem k jeho individuálním možnostem

sumativní –  finální, které shrnuje, co žák zvládl na konci určitého období (např. pololetí), zejména shrnuje, zda žák ví nebo rozumí. Slouží jako informace pro učitele, rodiče a vzdělávací systém (např. pro přijímací zkoušky).

verbální – zpětná vazba formulovaná slovně, písemně nebo graficky během procesu výuky. Nejde o hodnocení jako takové, ale o zpětnou vazbu, která má žákovi pomoci, ukázat mu cestu k cíli. „Slovo „hodnocení“ není zrovna šťastné, protože v českém kontextu se spojuje se známkami a upozorňováním na chyby. FH je ale spíše o principech a postupech, které žáku pomáhají v učení, o jeho vedení.“

slovní – nejčastěji se jím rozumí alternativa ke známkám na vysvědčení, jedná se o sumativní hodnocení vyjádřené slovně, nikoli známkou na klasifikační stupnici 1-5

Zapište si do diáře

Přinášíme tipy na akce, které by vám neměly uniknout

19. 9. 2020: PRIM@ Konference 2020, Pedagogická fakulta UK

Určeno pedagogům se zájmem o vzdělávání v informatice a IT

24. – 25. 10. Konference Vzdělávání pro budoucnost, Novotného lávka 5, Praha

Zaměřeno na:

  • Rozvoj nadání dětí
  • Efektivní vzdělávání
  • Digitální vzdělávání.

Přihlásit se můžete do 20.10. Konference má akreditaci MŠMT a více informací najdete zde. https://konference.mensa.cz/

16. 9. Nezastupitelné místo pohádky ve vývoji dítěte – rozvoj čtenářské a literární gramotnosti, MKZ Jeseník

Seminář je určen pro učitele MŠ a 1.stupně ZŠ. Organizátoři z Centra celoživotního vzdělávání Univerzity Palackého slibují praktický seminář zaměřený na množství nápadů a námětů ke tvořivé hře a tvořivému zpracování pohádek pro děti v MŠ a ZŠ.  Seminář je možné hradit ze šablon.  A navíc podzim v Jeseníku – když se vydaří počasí, sotva najdete pohádkovější místo😊. Více informací naleznete zde.

21.9. Osobnostní rozvoj aneb „líný“ učitel ve výuce – jak učit dobře a efektivně, Gymnázium Olomouc-Hejčín

Seminář je postavený na praktických aplikacích filozofie, kterou možná znáte z knihy Líný učitel, ale seminář pro vás má být užitečný, i když knihu neznáte. Chcete-li si knihu před tím přečíst, napsal ji Robert Čapek (ten také seminář povede) a vydalo nakladatelství Raabe. Takže se nejen dozvíte něco zajímavého, ale ještě potkáte spisovatele. Seminář lze hradit ze šablon. Více informací naleznete zde.

Ida Křížová: Instantní život

Učit mediální gramotnost je nesmírně těžké. Jsme zahlceni informacemi z nejrůznějších médií, která mají různé vlastníky a různé zájmy. Náš svět změnila sociální média. Každý dnes může publikovat svou pravdu. Pomáháme učitelům orientovat se v tomto komplexním informačním světě. Přinášíme nápady, inspiraci, podporujeme výměnu zkušeností.

Představte si, že jste pozván/a na základní školu na jeden den (cca 4 hodiny) jako učitel/ka. Vaším úkolem je předat dětem co nejvíce informací z oblasti, ve které se pohybujete. Co vy, se svými zkušenostmi  považujete za nejdůležitější, a co byste se snažil/a děti naučit tak, aby byly připraveny na život v 21. století a proč. 

Odpovídá Ida Křížová, majitelka agentury Mamadam. Agentura Mamadam se specializuje na služby PR a influencer marketing.

Mediálně gramotní…

„Nevěřte všemu, co vidíte aneb není všechno zlato, co se třpytí.
Dnešní doba je těžká v tom, že všude kolem nás jsou sociální sítě,
které spousty z nás dovádějí k tomu, že se na nich prezentujeme
pouze v tom lepším světle. Nikdo se nechce ukazovat v situacích kdy
je smutný, něco se mu nedaří, pohádá se. Takže se většinou koukáme na rozesmáté a úspěšné lidi, kteří ukazují kde si co nového koupili,jaká úžasná místa navštívili. I pro nás, odborníky, kteří v tomto světě pracují a moc dobře si uvědomují, že realita je jiná, je to někdy dost náročné na psychiku. Člověk má tendence se srovnávat a závidět a myslet si, že se mají lépe než my. Nesmíme zapomínat, že většina
z influencerů má příspěvky zaplacené, pečlivě dopředu naplánované,
nastylizované a s použitím filtrů. Je to jejich práce, která je živí.
V reálném životě jsou to stejní lidé jako my, kteří mají také starosti,
ne každý den jsou veselí a ne vše se jim daří. Proto je důležité si toto
uvědomovat, vždy, když někoho sledujete a nevěřit slepě tomu, co
vidíte. Instagram is not real life!

Pozn. redakce: Za fotkou Idy Křížové není Instagram. Ona se tak narodila:-)

Vyrušují v hodině? Rozhodně je za to netrestejte.

Mají potíže dokončovat úkoly a pracovat v časovém tlaku, snadno se rozptýlí vnějšími podněty, zapomínají pomůcky a úkoly, vykřikují v hodině, neposedí, chodí po třídě, vrtí se. To jsou některé z projevů dětí s tzv. ADHD, tedy syndromem poruchy pozornosti s hyperaktivitou. Školní výuka je pro tyto děti náročná, ovšem nejen pro ně. Děcko s takovou diagnózou může výrazně narušovat hodinu a komplikovat tak výuku učiteli i dětem. Lze s tím však pracovat.

O tom, jaké existují metody ve výuce třídy s dítětem či dětmi s ADHD a jak s takovou situací naložit jsme si povídali s psycholožkou a speciální pedagožkou PhDr. Evou Šimotovou.

Jak ve třídě rozpoznat žáky s ADHD a jak postupovat?

Ve škole se tyto děti projevují především sníženou koncentrací pozornosti, mají potíže dokončovat stanovené úkoly a pracovat v časovém tlaku, nechají se snadno rozptýlit okolními podněty, zapomínají pomůcky a úkoly, neudrží pořádek ve věcech, vykřikují, vrtí se, vstávají ze židle, chodí po třídě apod. Jejich výkonnost může v průběhu dne i v průběhu vyučovací hodiny výrazně kolísat, vyšší bývá na začátku výuky i v začátcích každé hodiny. Některé děti bývají motoricky neobratné, mají potíže s koordinací pohybů. Mohou se také objevovat potíže s navazováním sociálních kontaktů a vztahů s vrstevníky. 

Pokud má pedagog podezření na tuto poruchu, měl by informovat rodiče a doporučit jim návštěvu pedagogicko-psychologické poradny. Ta pak může takového žáka zařadit do systému podpůrných opatření, doporučit vhodné metody práce, individuální vzdělávací plán, pomůcky či podporu asistenta pedagoga.

Jak s dětmi s poruchou pozornosti pracovat? Jak k nim přistupovat? 

U žáků s ADHD je potřeba, aby pracovali v kratších časových úsecích, měli možnost relaxace, střídaly se u nich činnosti. Potřebují častější zpětnou vazbu, která je nejen motivuje k dalšímu úsilí, ale také vede jejich pozornost. Přínosné pro ně je posadit je do některé z předních lavic, aby měli těsnější kontakt s vyučujícím. Ten také může využít zklidňující dotek, například položení ruky na rameno. I v průběhu vyučovací hodiny je vhodné umožnit jim pohybové uvolnění, třeba tím, že smažou tabuli, rozdají sešity apod. Díky tomu mají možnost zregenerovat. Důležité je, aby pedagog obtížím dítěte rozuměl a aby se snažil nastavit mu podmínky ve škole tak, aby se v ní pokud možno mohlo pohybovat normálně.

V čem jsou děti s ADHD specifičtí? Mohou třeba nějak vyniknout?

Děti s ADHD mají velkou fantazii, jsou kreativní. Dokáží vymyslet originální řešení, nenechávají se svazovat konvencemi. Dokáží tak vynikat v různých tvůrčích činnostech, mívají tvořivé nápady. Umí se také velmi nadchnout pro nějakou činnost, dovedou být zapálení.

Jak může přítomnost takového žáka ovlivnit kolektiv třídy?

V kolektivu vrstevníků mívají děti s ADHD komplikované postavení. Často mohou být i sociálně obratné, ale ve velké míře je limitují projevy této poruchy. Kontakt se spolužáky bývá narušen zbrklostí a impulzivním chováním, kdy se mnohdy dostávají do konfliktních situací. Důležitou roli v tomto sehrává pedagog, který by měl o vzájemné vztahy ve třídě pečovat a snažit se zabránit tomu, aby se z takového žáka nestal třídní šašek, obětní beránek, nebo naopak agresor nebo outsider. Pokud je porucha masivnější, dítě je často i ostatními žáky vnímáno jako rušivý element, který vyžaduje zvýšenou pozornost na úkor ostatních.

Je potřebná úzká spolupráce s rodiči? 

Spolupráce rodičů a pedagoga je důležitá. Jednak si mohou vzájemně předávat informace o vzdělávání žáka, jeho pokrocích i chování, dále se tak zajišťuje jednotný výchovný přístup, shodné požadavky a hranice ve výchově. Pedagog by si měl být vědom, že výchova takového dítěte je pro rodiče náročná a mnohdy frustrující. Je důležité ukázat jim zúčastněnou oporu. V komunikaci s nimi, pro udržení jejich morálky, je nezbytné dávat jim také pozitivní zpětnou vazbu, potomka pochválit, vyjádřit optimistický výhled do budoucna, neorientovat se jen na nezdary a výchovné prohřešky.

Jaký je váš recept pro práci s dětmi s ADHD a čím byste mohla pedagogy při práci s těmito dětmi inspirovat? 

Žákům s ADHD mohou pomoci pomůcky, které vedou jejich pozornost, mírní projevy hyperaktivity. Ty při své práci velmi často využívám. V prvním případě se může jednat v rozumné míře a tak, aby to naopak dítě nerozptylovalo, o různé organizéry, zvýrazňovače, záložky pro lepší orientaci v textu apod. V druhém případě je vhodné využívat balanční míče, balanční židle Tilo, kousátka a další. Vzhledem k tomu, že dítě není mnohdy schopné ovládnout svou hyperaktivitu, stojí ho to tolik úsilí a energie, že nedokáže vnímat své okolí, tyto pomůcky mu umožňují setrvávat v motorickém neklidu, aniž by rušilo ostatní. Napomáhají ventilovat napětí, kterému je dítě vystaveno. Velmi se mi osvědčily i temné stany použitelné ve třídách. Pokud jsou vybavené stimulačními světelnými předměty, různými přelévátky a přesýpátky tak skvěle poslouží jako relaxační smyslová místnost. V nich mají děti možnost si odpočinout, setrvat v klidu a lépe se zrestartovat do další činnosti.

Formativní hodnocení ano, ale známky nerušme

Formativní hodnocení nerovná se zrušení známek, svůj účel mají oba systémy, žáci se porovnávání v životě stejně nevyhnou, říká PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK.  A jak formativní hodnocení motivuje méně úspěšné žáky?

Přinášíme první díl rozhovoru, který byl ve zkrácené verzi publikován v časopise Gramotní 01/20.

Proč hodnotit známkami je podle vás špatně?

Známkám se vytýká především to, že jimi porovnáváme žáky mezi sebou. To může být demotivující, protože to děti škatulkuje – jedničkář bude vždycky jedničkářem a čtyřkař čtyřkařem. Známky také podporují vnější motivaci, kdy se více učíme kvůli známce nebo rodičům než kvůli poznání.

V čem je formativní hodnocení (FH) lepší?

Neporovnává, ale sleduje individuální pokrok. Proto dobře funguje především u méně úspěšných žáků a žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Spíš než tlačit všechny žáky do jednoho cíle nám jde o to, aby se každý posouval dál, což má ve finále i největší efekt na vzdělání celé společnosti. Navíc pro úspěch v 21. století potřebujeme osvojení určitých kompetencí, které FH žákům vštěpuje.

Které to jsou?
Sebehodnocení, sebereflexe, hodnocení navzájem mezi žáky – tzv. vrstevnické hodnocení, spolupráce. Pro celoživotní učení je velmi důležité vyhodnotit si, co se mi povedlo a co ne, a zvolit si strategie, které mi pomůžou obstát příště.

Jak nebo čím motivuje FH méně úspěšné žáky?

Tím, že neporovnáváme, ale sledujeme individuální pokrok toho kterého žáka. Dává jim to možnost zažít úspěch. Žák výkonově slabší si jinak může říct, že je „prostě na matiku blbej a nemá smysl se snažit“, obzvlášť když i učitel a rodiče ho v tom, byť nevědomky, utvrzují používáním hodnotícího jazyka. Golemův efekt (negativní očekávání podporuje negativní výsledek) a Pygmalion efekt (pozitivní očekávání podporuje pozitivní efekt – pozn.red.) jsou ostatně podrobně popsané v psychologii. Žáci začnou selhávat, být neteční, jejich snaha je na nule. 

Zatímco když použijeme principy FH, tak se stane co?
Když jim budu popisovat, co a proč se jim povedlo a nepovedlo, dám je dohromady se spolužákem, který jim to bude moci vysvětlit vlastním jazykem a ze svého pohledu, nebo nabídnu individuální pomoc, tak uvidí, že to má smysl, a i ti dosud méně úspěšní se začnou zlepšovat. Tím se nůžky mezi výsledky žáků o něco sevřou, jsou vyrovnanější.

Tvrdíte, že věkem motivace známkou ochabuje a ve vyšších ročnících už pak jde často jen o to „projít“. To je závěr nějaké studie?

To spadá do tématu výkonnostní motivace, které se věnují psychologické výzkumy. Žáci orientovaní na výkon a motivovaní známkami jsou třeba schopní kvůli obavám z horší známky v den, kdy se píše test, do školy vůbec nepřijít. Když jsme dělali rozhovory se žáky, ukázalo se, že u těch hodnocených formativně byl skutečně oslaben důraz na známky. Nešlo jim tolik o to, jakou dostali, ale o to, co se naučili. A o to jde. Aby žáky učení bavilo, měli z něj radost, tím pádem byli vnitřně motivovaní, a aby jim bylo ve třídě dobře. Pak se chtějí naučit víc a lépe.

Razíte přístup, že žáci nejen mohou, ale dokonce by měli být hodnoceni oběma způsoby – formativně i známkami. Proč?

Zdeněk Helus v knize Sociální psychologie pro pedagogy popisuje, že žáci by se měli během studia setkat s různými typy hodnocení, protože s nimi se budou potkávat i v životě. Takže říci, že odteď budeme uplatňovat jen jeden typ, není správná cesta. Nechoďme ode zdi ke zdi. Ani nemá smysl lpět na tom, že žáky nebudu porovnávat, když oni odpoledne chodí třeba na atletiku, která je na porovnávání výkonů založená, ale naším cílem je ve škole tyto momenty oslabit. FH tedy automaticky neznamená zrušení známek, různé hodnotící systémy mohou fungovat vedle sebe, mají různý účel.

  Autorka: Iva Vokurková

TYPY HODNOCENÍ:

formativní (FH) – průběžné, poskytuje zpětnou vazbu v průběhu učení a slouží primárně samotnému žákovi, umožňuje mu sledovat vlastní pokrok, vede ho k řízení jeho učení a pomáhá komplexně rozvíjet jeho osobnost. Jeho účelem je tedy identifikovat vzdělávací potřeby žáků a přizpůsobit těmto zjištěním vyučování a učení tak, aby každý žák dosáhl ve svém rozvoji vzhledem k jeho individuálním možnostem

sumativní –  finální, které shrnuje, co žák zvládl na konci určitého období (např. pololetí), zejména shrnuje, zda žák ví nebo rozumí. Slouží jako informace pro učitele, rodiče a vzdělávací systém (např. pro přijímací zkoušky).

verbální – zpětná vazba formulovaná slovně, písemně nebo graficky během procesu výuky. Nejde o hodnocení jako takové, ale o zpětnou vazbu, která má žákovi pomoci, ukázat mu cestu k cíli. „Slovo „hodnocení“ není zrovna šťastné, protože v českém kontextu se spojuje se známkami a upozorňováním na chyby. FH je ale spíše o principech a postupech, které žáku pomáhají v učení, o jeho vedení.“

slovní – nejčastěji se jím rozumí alternativa ke známkám na vysvědčení, jedná se o sumativní hodnocení vyjádřené slovně, nikoli známkou na klasifikační stupnici 1-5

PhDr. Veronika Laufková, Ph.D. (1986)

Působí na Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK,  kde se věnuje formativnímu a školnímu hodnocení, čtenářské gramotnosti a pregramotnosti a literatuře pro děti a mládež. Vystudovala PedF UK, obor učitelství ČJ a ZSV, doktorát získala v oboru pedagogika. Podílela se na knize Formativní hodnocení ve výuce.

Slovní hrátky

1. Vyměňte písmeno ve slově tak, abyste získali název památného kopce: ŘÍM 

2. Vyměňte písmeno ve slově tak, abyste získali název stromu: SUK 

3. Vyměňte písmeno ve slově tak, abyste získali název časového úseku: RODINA 

4. Vynechte písmeno tak, aby slovo získalo význam čichového vjemu: PRACH 

5. Přidejte písmeno tak, abyste získali název pro vojenský útvar: PUK

Autorem kvízu je Václav Fořtík, Centrum nadání o. p. s.

ŘEŠENÍ 1) ŘÍP 2) BUK 3) HODINA 4) PACH 5) PLUK

Soutěžte o lidské tělo na Festivalu vědy.

Kidtownedu.cz je partnerem tradičního Festivalu vědy, který se letos odehraje virtuálně a jehož hlavním mottem je Inovace pro budoucnost.

Lidské tělo a další ceny do soutěže Festivalu vědy věnoval Kidtownedu.cz.
Foto: Tereza Veselá photography

„Velmi vítám, že se Festival vědy uskuteční přes komplikace s Covidem i letos. To, že proběhne v online prostředí, je skvělým počinem, který naváže na jarní zkušenost škol s online výukou. Těším se, že organizátoři Festivalu společně s jeho partnery dokážou oslovit ještě větší procento dětí i učitelů a ráda je v této činnosti aktivně podpořím. Vidím velký potenciál v propojení vědy a výuky na základních školách, protože tím vzniká zcela přirozená motivace žáků pro další studium.“, říká Marie Kubíková, radní Městské části Praha 6 odpovědná za oblast školství.

Zakladatelka Kidtownedu.cz Jana Vyhlídalová vysvětluje, proč se rozhodla pro partnerství s Festivalem: „Chceme, aby z našich dětí vyrostli chytří a vzdělaní dospělí, kteří uvažují kriticky a samostatně, umějí pracovat s informacemi a dokážou najít řešení složitých problémů. Jako společnost můžeme uspět jen, když budeme schopni přemýšlet a inovovat. To se bez kvalitního vzdělání neobejde. Festival vědy je akce, která právě tento typ myšlení a zvídavost v dětech podporuje a rozvíjí.” Kidtownedu.cz věnoval do festivalové soutěže modely lidského těla, lidské kostry, lidského oka, ucha, lidského srdce a spoustu dalších výher. Děti je mohou vyhrát třeba pro svou školu nebo třídu, když zodpoví otázky, které pro ně pořadatele Festivalu připravili. Losovat se bude ve dvou vlnách: poprvé v září a po dvou měsících ještě jednou.

Škola zakázala mobily na hřišti. Kvůli rodičům

Základní škola v britském Leigh vyhlásila své hřiště, kde rodiče děti po vyučování vyzvedávají, za bezmobilovou zónu.  Důvod? Rodiče od smartphonů neodrhli oči a dětem pomalu neodpovídali na pozdrav. „Prosím, najděte si čas a mluvte se svými dětmi,“ apelovala na facebookové stránce školy její ředitelka Wendy Cathie a připomněla, že komunikace s dítětem rozvíjí jeho slovní zásobu i rozumové schopnosti včetně kritického myšlení.