Jak prolomit ledy a mluvit s citlivými dětmi

První měsíc školní docházky je za námi. Možná ani to ne, neboť několik tříd, ba i škol muselo strávit povinné období v karanténě. Někteří prvňáčci si kvůli učitelům v karanténě museli na svůj první den ve školní lavici počkat 10 dlouhých dnů. Jiní žáci se do školy vrátili po půlroční pauze. Už to samo o sobě je dost na vybočení z rovnováhy, do toho kuriózní pravidla s rouškami a nakonec ještě zákaz zpěvu.

A co když pak jako učitel musíte řešit vztahy ve třídě? Introvertní či bojácné žáky? Citlivé povahy, které se zavřou do sebe a je těžké přijít na to, co je vlastně trápí?

zdroj: Freepik.com

Vyzkoušejte tipy psycholožky Zuzany Knesplové, jak prolomit ledy a mluvit s dětmi: „Vhodné je zařadit aktivity, kde se sdílí zkušenosti – např.  aktivita RUCE. Každý si obkreslí své ruce na papír, do jedné napíše kladné zkušenosti, např, co se mu ve třídě líbí, co ho baví, co se mu povedlo. Do druhé se pokusí pojmenovat nebo nakreslit to, co ho netěší, stresuje, nebo dokonce straší, co by rád vypustil.

Podobně lze zapojit všelijaká témata, řešit dilema, spravedlivě rozhodnout, zrekapitulovat současnu situaci… Pokud se nejedná o citlivé téma, RUCE je možné sdílet ve skupině, v celé třídě, udělat výstavu. Získejte také zpětnou vazbu od dětí, jak si po zkušenosti s koronavirem představují školu? Co by se mohlo ve výuce změnit, co jim naopak chybělo v karanténě? S tím dále pracujte. Lze využít dotazníky, mluvit pak o výsledcích. Možností je spousta, záleží na osobnosti, schopnostech a kreativitě učitele. Určitě je dobré přizvat ke spolupráci školního psychologa, který může pomoci s aktivitami na míru pro danou třídu. Inspiraci lze také hledat v manuálech, které vytvořily před koncem školního roku některé organizace, např. Semiramis nebo poradna Vigvam.“

Domácí úkoly: nutnost, nebo zlo?

S každým zářijovým návratem do školy se mezi rodiči rozvíří debata nad domácími úkoly, jejich množstvím, frekvencí i smyslem. Čeští žáci přitom v porovnání se svými zahraničními vrstevníky tráví nad úkoly výrazně méně času. Alespoň v přírodovědných předmětech a matematice, jak kázala studie think-tanku IDEA z roku 2018.

zdroj Freepik.com

Čeští osmáci tráví nad úkoly z přírodovědných předmětů včetně matematiky nejméně času ze všech osmáků z 45 testovaných zemí, a to 9 minut na každou vyučovací hodinu. Ve čtvrté třídě o něco déle – 13 minut. 

„Čeští učitelé domácí úkoly moc často nedávají, a když už je zadají, tak nejsou časově moc náročné,“ okomentoval pro iDnes.cz výsledek studie jeden z jejích autorů, ekonom Daniel Münich. Studie vycházela z dat mezinárodních šetření TIMSS. 

To ale podle autorů studie automaticky neznamená, že by se počet a náročnost domácích úkolů měly zvýšit. Navíc není prokázáno, že vyšší zatížení úkoly přináší lepší studijní výsledky. 

Patří tedy domácí úkoly do moderního vzdělávání?

PRO

PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA, MPA
náměstek ústředního školního inspektora, ČŠI

Foto: archív

Cílem vzdělávání je mj. také vést člověka k učení se po celý život, při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání. Domácí úkoly mohou pomoci tento cíl naplnit. Domácí úkol se zadává pro upevňování znalostí či dovedností, pro zopakování učiva nebo v zájmu ukotvení pracovních návyků žáka. Úkoly by měly vést k procvičování či lepšímu pochopení již probraného učiva, naopak by neměly suplovat práci učitele. Domácí úkoly by měly být motivační, přiměřené z hlediska obsahu i četnosti zadávání, pro žáky alespoň něčím atraktivní a jejich provedení by nemělo vyžadovat větší podporu ze strany rodičů. 

PROTI

Mgr. Lucie Jarkovská, Ph.D.
Institut výzkumu inkluzivního vzdělávání, MUNI

Foto: archív

Domácí úkoly jednotně zadané všem, které musí děti přinést druhý den podepsané, a které jsou následně oznámkované, určitě do moderní pedagogiky nepatří. Dítě, které učivo zvládá, se u takového úkolu nudí a ztrácí čas, který by mohlo věnovat spontánní hře či vlastnímu průzkumu světa. U dětí, které učivo nezvládají, jsou velké rozdíly v tom, jak jim dokáží pomoct rodiče. Znevýhodněné děti pak dále ztrácejí, neboť jsou školami postihovány za to, že rodiče nemají čas nebo schopnosti jim s úkoly pomoct. Je v pořádku, pokud se dítě doma věnuje přípravě do školy, chystá si tašku, shání materiály pro školní projekt, procvičí si, co mu nejde, ale i zde by škola měla děti vést k co největší samostatnosti a zohlednit zázemí dětí. 

Volební kvíz

Na dnešek si pro vás Václav Fořtík připravil tématicky kvíz. Zkusíte?

Skončily volby do obecního zastupitelstva a strany získaly tyto počty mandátů:

BÍLÍ 7 ŽLUTÍ 2 RŮŽOVÍ 8 MODŘÍ 7 ČERNÍ 3 FIALOVÍ 7 ZELENÍ 6

Vyberte z níže uvedených možností variantu koalice s největším počtem zastupitelů za splnění těchto předsevzetí. 

Bílí odmítají mít cokoli společného se zelenými a černými. 

Zelení odmítají být v koalici s modrými a fialovými. 

Modří jsou ochotní být v koalici s kýmkoli, jen ne s fialovými. 

Černí jsou ochotní být v koalici s kýmkoli. 

Žlutí jsou ochotní jít do koalice s kýmkoli, ale jen když v ní budou i bílí. 

Růžoví nejsou ochotní být v koalici se žlutými.

Václav Fořtík, Centrum nadání o. p. s

Řešení: modří, růžoví, bílí

Zrcadlový set na hraní i učení

zdroj: Tereza Veselá photo

Dnes bychom vám rádi představili skvělou učební pomůcku Zrcadlový set, která rozvíjí dětskou představivost a umožňuje prozkoumat symetrii a reflexi tvůrčími návrhy. Když se děti dívají do zrcadla, mohou vidět odražený objekt až do nekonečna. Také zde mohou vidět své vlastní obrazové odrazy. Školáci mohou sadu využít jako matematickou pomůcku. Děti se při sestavování naučí poznávat rozdílnost jednotlivých úhlů, sčítání úhlů, odrážení světla, vlastnosti rotace či základy symetrie. Set se skládá ze 3 vertikálních akrylových zrcadel, 1 polokruhového horizontálního akrylového zrcadla, plastického rámečku s 15 dílkovou stupnicí pro jtl. úhly, 30 různě tvarovanými kusy, 50 Geo kousky a 64 oboustrannými kartami s možnými aktivitami v bytelném plastickém pouzdře.   V matematice podporuje pochopení vzorů, tvarů a prostoru, zrcadlení a symetrii.  

zdroj Tereza Veselá photo

Zrcadlový set můžete objednat zde:

Prolistujte si Kidtown Edu katalog vzdělávacích pomůcek 2020/21 zde.

Tipy na rozvoj finanční gramotnosti

Minulý týden nám Martin Smrž, výkonný ředitel Junior Achievement o. p. s. prozradil, jak začít s výukou finanční gramotnosti u malých dětí. Dnes vám přinášíme pokračování s konkrétními tipy, jak zapojit finanční gramotnost do vašich hodin.

Zdroj: Freepik.com

Příklady cvičení na rozvoj finační gramotnosti:

1. Urči některé činnosti, které Vojta zmiňuje v dopise svému kamarádu (viz níže) a které mohou stát peníze. Uhádneš, kolik mohou stát?

Mám se tu, v Děčíně, dobře a dělám spoustu zajímavých věcí. Včera jsem šel do muzea a viděl kosti dinosaurů a dnes jsem byl v ZOO. Zítra půjdu s maminkou a tatínkem plavat. Měl jsem spoustu zmrzliny, čokoládovou mám nejradši. Kéž byste byli tady! Srdečně zdraví Vojta.

2. Kam bys chtěl/a jet na nejlepší prázdniny v České republice.

3. Zjisti o vybraném místě více informací a také vyhledej, jaké atrakce by se tvé rodině mohly líbit.

4. Vytvoř plán na prázdniny nebo na jednodenní výlet. Zkus si nápady napsat anebo vytvoř nástěnku s obrázky, která bude tvé plány vystihovat.

5. Až budeš mít plán hotový, urči, jaká bude cena jednotlivých položek tvého plánu.

6. Zamysli se nad tím, jak bys mohl/a snížit výdaje na realizaci svého plánu na výlet nebo během prázdnin.

7. Zkus si vypsat, co by se o prázdninách mohlo dělat zdarma.

8. Podívej se na prázdninový plán a zapiš si 5 věcí, které můžeš o prázdninách na vybraném místě dělat zdarma, a 5 věcí, které bys musel/a platit.

9. Vyber 3 aktivity, které by sis o prázdninách přál/a dělat nejvíce. Stojí tyto činnosti peníze, nebo jsou zdarma?

Děti by se měly hýbat každý den!

Jan a Jaroslav tu trénují děti různých věkových kategorií, o prázdninách se jim věnovali v rámci příměstských táborů. Když jsem na hřiště dorazila, Jaroslav se zrovna vrátil s chumlem dětí z celodenní akce. Ačkoliv byl téměř čas na večeři a u hřiště se už houfovali rodiče, bylo vidět, že se malým sportovcům a sportovkyním nechce odejít, že je jim spolu dobře. To, že pohyb pozitivně ovlivňuje kvalitu života, asi sotvakdo zpochybní. Díky vědeckým studiím víme, že ovlivňuje také schopnost učení. Chceme-li, aby naše děti byly chytré, nechme je ať se hýbou. 

Zlatý věk motoriky

„Rychlost, koordinace, obratnost – když dostatečně rozvíjíte tyto pohybové schopnosti u dětí mezi 6-12 rokem, jde to ruku v ruce s jejich předpoklady pro zvládnutí různých pohybových dovedností jako jsou kotouly, přemety, salta atd. Tomuto věku se také říká zlatý věk motoriky (úplně nejlépe se děti učí těmto dovednostem kolem osmého roku). Když se dítě v tomhle věku naučí třeba kotoul, tak si ho dokonale osvojí a bude ho umět udělat i za třicet let. Je to věk, ve kterém se buduje vztah nejen ke sportu, ale k pohybu vůbec. Bohužel dneska, když sem děti přijdou, vidíme, že ten kotoul nebo třeba hodit šiškou neumějí.“ říká Jaroslav Chum. 

Takže když se bude někdo chtít naučit kotrmelec ve dvaceti, už mu to nepůjde?

Jaroslav: Půjde mu to, ale už k tomu nebude mít tak dobré předpoklady jako kdyby trénoval v dětství. Mozek a tělo se vyvíjejí postupně, mají nějaké vývojové fáze a právě mezi 10-12 lety to mozek prostě bere líp, děti se tyhle dovednosti lépe učí. Například v tréninku koordinace se naučí, že každá část těla může fungovat samostatně. A děti, které se v tomto věku naučí koordinaci a obratnosti, tak pak opravdu na co sáhnou, to jim jde. Jsou šikovné ve všech dalších sportech. 

Říkáte, že k vám dneska chodí spousta dětí, které vůbec nemají základy, neumějí házet, skákat…. Co s tím? 

Jan: Na začátku se děti rozdělí na tři až čtyři výkonnostní skupiny a je věcí trenéra, učitele, aby je dokázal výkonnostně posunout a za půl roku měl ty skupiny ideálně pouze dvě. V jedné třídě jsem měl na začátku těch skupin dokonce pět, ale podařilo se mi to skutečně do toho půl roku srovnat. 

Je reálné děti, které nemají pohybové návky, dostat do formy?

Oba (jednoznačně a naráz): Je!

Děti by se měly hýbat denně

Oba jste zkušení trenéři, kolik času týdně by děti měly, podle vás, věnovat pohybu? 

Jan: Doporučil bych minimálně dvě a půl hodiny denně. Nemusí to být jen sport, ale například i chůze, místo sezení v autobusu jít pěšky.  Na straně druhé, často vidím, že rodiče děti přetěžují. Mít každý den dva tréninky, to už pak dítě nemá absolutně čas na regeneraci, a tu potřebuje taky.  Jinak všechno spálí tělo a na mozek už nezbyde…

Co když mají děti z nějakého náročnějšího cviku strach? Vzpomínám si na svoje skákání přes kozu….

Jan: Když má někdo vnitřní strach, musím s ním jít individuálně krok po kroku, nižší rychlost, nižší překážky, pak postupně přidávat. 

Na začátku, když se děti přihlásí do tréninku, tak upozorňuju rodiče na to, že jim to zpočátku nemusí jít. Chci, aby je rodiče povzbudili, ale aby je nechali vyjít z komfortní zóny, bez toho se nic nenaučí. Ať si dítě postěžuje, ať ho rodiče podpoří, ale ukončit trénink, protože mu zrovna něco nejde, to mu nijak nepomůže. Jen se to třeba zopakuje u jiného druhu sportu. Je škoda, když dítě skončí s nějakým sportem jen proto, že má pocit, že mu to nejde. 

Sport rozvíjí mozek

Proč seznámit děti právě s parkourem? 

Jaroslav: Parkour učí děti všestrannosti, rozvíjí obě mozkové hemisféry. Získají koordinaci, obratnost – v jednom okamžiku opouštějí překážku a už jdou na druhou. Trénujeme koordinaci oko – noha, oko-ruka a podobně. Z pohledu všestrannosti je toho opravdu hodně, co parkour učí. Nezaměřuje se tolik na okamžitou rychlost, tu proto trénujeme zvlášť. Chodíme také na atletické stadiony, budujeme reflexy, reakční rychlost… Někdy musejí děti rychle reagovat při startu ne na tlesknutí, ale třeba na barvy. Nebo musejí reagovat na správnou odpověď na jednoduchou otázku například ze zeměpisu…

Jan: …a samozřejmě jim nabízíme nesprávné odpovědi (smích). Musejí zapojit mozek. Pochopitelně se jedná o znalosti, které jsou na jejich úrovni vzdělání, ale takhle se učí soustředění a dobré reakci. 

Sportovní parkour má hodně prvků z gymnastiky, která už má za léta své existence propracovanou metodiku, jak rozvíjet koordinaci, při které se právě zapojují obě mozkové hemisféry. Když s dětmi takto pracujeme, tak za půl roku vidíme obrovský pokrok.

Cílem parkouru je rozvíjet účinný pohyb. Jak se děti mění, když trénují? 

Jan: Když sem děti chodí delší dobu a máte je před očima, tak ty změny vidíte. Vidíte kluky, kteří byli na začátku neohrabaní, pak začnou rychle růst, což je pro koordinaci těžká doba, najednou se jim zvětší chodidla, začnou zakopávat sami o sebe…  A parkour s tímhle pomáhá, vidíte, jak se učí ovládat svoje tělo, pohyb… To je spojené i se sebedůvěrou, najednou vnímáte větší sebejistotu, dítě si víc věří.

Jak jde parkour děvčatům, je to pro ně dobrý sport? 

Jaroslav: Máme v týmu asi 15-20 % děvčat. A jsou dobrá. Baví je překonávat kluky ve výkonnosti a občas jim to pořádně natřou.  Mužskou sílu a rychlost doženou právě v obratnosti a koordinaci. (Poznámka – stříbrnou medaili na World Urban Games získala pro Česko Adéla Merková.)

Jan Horák, manažer klubu: absolvoval kurzy akreditované MŠMT, a to v oblasti fitness, TRX. Je držitelem izraelského osvědčení instruktora Krav Magy a licence Kids assistant, kterou zastřešuje izraelské ministerstvo školství. Do roku 2016 amatérsky boxoval a je členem filmového kaskadérského týmu Flott Cascaders.  U filmu získal angažmá v Polsku, Slovensku, Rusku a Francii.

Jaroslav Chum, instruktor parkouru, gymnastiky, atletiky, fitness, lyžování a vodní turistiky:

Je absolventem FTVS a kurzů akreditovaných MŠMT, parkouru se věnuje od dětství a v posledních letech trénuje děti v různých sportovních disciplínách. Kombinuje především parkour společně se streetworkoutem a fitness. Může se chlubit 3 místem v Ninja Faktoru.

Nadšenci z Parkour Ládví se původně v roce 2017 spojili proto, aby postavili hřiště, ze kterého nebude nikdo vyhánět děti úderem 19.30 nebo vypršením zaplacené tréninkové hodiny. Dnes už mají několik stovek registrovaných účastníků kurzů a v areálu Beachclubu na Ládví budují ekologické a recyklovatelné hřiště. 

Parkour je disciplína, která učí, jak se v každé situaci (hlavně pak v kritické) umět pohybovat klidně a sebejistě, zaměřuje se na trénink účinných pohybů a na rozvoj těla a mysli. Tento takzvaný urban sport, který vznikl ve Francii, má spoustu příznivců i v Česku. Máme tu nejen příznivce, ale i šampióny – z loňských světových her (World Urban Games) přivezli zlato a stříbro. Parkour má dokonce šanci ukázat se na Olympiádě. 

Podle zakladatele parkouru, Francouze Davida Bella, je fyzická část parkouru založená na překonávání překážek, které se v cestě vyskytnou, jako kdyby šlo o stav ohrožení. Při střetu s útočníkem může člověk mluvit, bojovat, nebo utíkat. Bojová umění připravují na útok. Parkour je formou tréninku pro efektivní útěk. 

Důležitou charakteristikou parkouru je účinnost. Parkourista (nebo také traceur) se nesnaží pohybovat jen co nejrychleji, ale také s co nejmenší spotřebou energie a tou nejpřímější možnou cestou. A protože neoficiálním parkourovým mottem je être et durer, (být a zůstat, být a vydržet), efektivita zahrnuje také předcházení zraněním. (Zdroj Wikipedie).

Marie Petrovová

Rozkládací geometrické barevné tvary

zdroj: Tereza Veselá photo

Další pomůckou, kterou bychom vám rádi představili, je Rozkládací set šesti dutých geometrických tvarů. Je praktickou pomůckou do hodin matematiky ve chvíli, kdy s žáky probíráte geometrii. Jednoduše si tvary zapamatují a už se jim nebudou plést. Pomohou navíc také při vysvětlení a pro pochopení toho, co to vůbec je objem nebo obsah a jak se tyto veličiny vypočítají. Jednotlivé tvary lze totiž otevřít a například nalitím vody či nasypáním písku názorně ukázat, co znamená objem. Majít také vnitřní část, která představuje jejich geometrickou síť. Jejím rozložením žáci lépe pochopí, jak a proč se geometrická veličina počítá. Obsah balení: Sada 12ti kusů geometrických tvarů, které lze jednoduše rozložit na geometrickou síť. Doporučené 2 sady pro třídu.

Rozkládací geometrické barevné tvary můžete objednávat zde:

zdroj: Tereza Veselá photo

Výhra v soutěži Učitelský fuck-up

Chyby jsou důležité a i díky nim se rozvíjíme a posouváme dál. Nebojte se vystoupit z řady a podělit se s námi o vás učitelský přešlap. Pomůžete ostatním učitelům a navíc můžete vyhrát skvělou pomůcku pro vaši třídu – Rozkládací torzo lidského těla. Budeme rádi, když nám svůj přeslap nasdílíte na redakce@gramotni.cz.

Zdroj: Tereza Veselá photo

Doplňte text, aby byl co nejvtipnější

Na dnešek si pro vás Václav Fořtík připravil vtipnou doplňovačku. Ready, steady, go!

Malé letadlo zabloudí v husté_______ v okolí Seattlu. V tom před sebou zahlédne vysokou budovu, kolem které chvíli krouží. V nejvyšším patře administrativní budovy spatří někoho, kdo se vyklání z______. „Héééj, slyšíte mě? Můžete mi poradit? Kde to jsem?“ „V ________,“ odpoví stroze muž v okně. Pilot se otočí prudce doleva a za pět minut přistává na letišti. Zmatení cestující chtějí vědět, jak to pilot dokázal. „Docela jednoduše! Odpověď na mou otázku byla krátká, přesná a naprosto k_________. Takže jsem mluvil s někým od společnosti___________. Jejich budova se nachází 10km západně od letiště. “

NÁPOVĚDA • Automobilu štěstí • Letadle zájem • Ničemu provozu • Mozek Centrum nadání • Microsoft Malý Šikula • Pravdu záchodu • Mlze loupáček • Okna přísně

Václav Fořtík, Centrum nadání o. p. s.

Správně … Malé letadlo zabloudí v husté mlze v okolí Seattlu. V tom před sebou zahlédne vysokou budovu, kolem které chvíli krouží. V nejvyšším patře administrativní budovy spatří někoho, kdo se vyklání z okna. „Héééj, slyšíte mě? Můžete mi poradit? Kde to jsem?“ „V letadle,“ odpoví stroze muž v okně. Pilot se otočí prudce do leva a za pět minut přistává na letišti. Zmatení cestující chtějí vědět,
jak to pilot dokázal. „Docela jednoduše! Odpověď na mou otázku byla krátká, přesná a naprosto k ničemu. Takže jsem mluvil s někým od společnosti Microsoft. Budova Microsoftu se nachází 10 km západně od letiště.

Lidské tělo – anatomické rozkládací torzo těla

zdroj: Tereza Veselá photo

Dnešní tip na pomůcku ocení všichni učitelé biologie či prvouky. Model torza lidského těla je detailně propracovaná vzdělávací pomůcka. Žáci díky praktické ukázce a skutečnosti, že si vše mohou sami vyzkoušet, pochopí, kde který orgán hledat a jak funguje. Každou část si mohou vyndat a opět vrátit zpět na místo. Tento anatomický model je větší, má i rozkládací hlavu s vyjímatelným mozkem. 

Model těla je rozložitelný na jedenáct jednotlivých orgánů a zahrnuje i rozložitelný model hlavy, mozku a srdce. Jeho rozměr je 500 x 190 x 130 mm.

Velké anatomické rozkládací torzo těla můžete objednat zde:

zdroj: Tereza Veselá photo

Tato pomůcka je dostupná i v menší velikosti, a to Anatomické rozkládací torzo těla malé, jehož výška je 270 mm a obsahuje 8 vyjímatelných vnitřních orgánů. Pro výuku ve třídě postačí jeden kus.

Anatomické rozkládací torzo těla můžete objednávat zde (klik)