Můj učitelský fuck-up

Petr Exner, Gymnázium a Střední odborná škola Frýdek-Místek

Budoucí učitelé se učí leccos. Co se ale na pedagogických fakultách nedozvědí, je jak pracovat s vlastní “(ne)popularitou”. To přitom bude řešit každý učitel a měl by se na to připravit. Na mě to dolehlo nějaký čtvrtý rok v praxi. Učím na gymnáziu, takže míra inteligence, i té sociální, je mezi studenty vysoká. Prvních pár let jsem se nesetkal s nějakým nestandardním chováním, vztahy jsem udržoval přátelské, jak se záhy ukázalo, až příliš. Učil jsem v na první pohled klasicky pohodové třídě. Jenže ta brzy pochopila, že moje snaha vycházet se všemi vede k tomu, že jsem „hodný“, a tak toho začali využívat. Neuvědomoval jsem si to, ale začal jsem v různých věcech ustupovat. Tam odložené zkoušení, tam prominutý úkol. Došlo to tak daleko, že třída se úplně rozvrátila a já jsem u nich skončil. Na oko v pohodě, ale měli ze mě vlastně srandu. Byl jsem populární, ale bez respektu. Takže si prosím pište: Nikdy se nezavděčíte všem a nikdy nebudete oblíbení u všech. Nevzdávejte se svých nároků ve prospěch popularity. Skončíte špatně. 

Foto: archív P. Exnera