Pro a proti: Změny ve vzdělávání žáků cizinců

Nejprve naučit žáky základy češtiny v intenzivních kurzech, až poté je začlenit do běžné výuky. Zásadní novinku spolu s dalšími změnami ve vzdělávání žáků cizinců představilo MŠMT na podzim odborné veřejnosti. Ta nenechala na návrhu nit suchou a původní návrh doznal několika změn.

Mezi hlavní výtky odborníků patřilo, že návrh opomíjí menší školy, kam chodí jen jeden až tři žáci s cizí státní příslušností. Speciální jazykové třídy s češtinou jako druhým jazykem (ČDJ) totiž budou zřizovány jen na některých školách. Pro žáky, kteří se prezenční výuky nebudou moci zúčastnit, bude připravena distanční výuka. „To je zcela nedostačující, zvláště pro děti z 1. stupně, kterých jsou podle statistik 2/3 – dojíždění by bez doprovodu rodičů bylo prakticky nemožné a dálková výuka jakožto jediná forma výuky češtiny jako druhého jazyka je naprosto nedostačující,“ stálo v otevřeném dopise iniciovaném neziskovou organizací META zabývající se vzděláváním žáků cizinců. Přidali se k němu Výbor pro práva cizinců, Asociace ředitelů základních škol, Učitelská platforma, EDUin, ČOSIV a zástupci dalších institucí i jednotlivci.

Dále odborníci kritizovali fakt, že původní návrh cílil jen na „nové“ cizince. Ti, kteří  navštěvují školu déle než 12 měsíců, by nárok na intenzivní kurz neměli. Návrh navíc úplně opomíjel děti s českou státní příslušností, ovšem s nedostatečnou znalostí češtiny (např. děti z vietnamských, bilingvních rodin, apod.). Za největší hrozbu iniciátoři dopisu považovali zrušení nároku na podpůrná opatření. Chystané změny v původním návrhu tak prý „negativně dopadnou na úspěšnost všech žáků s cizí státní příslušností“ a „povedou ke zvyšování nerovností ve vzdělávání“, varovali v dopise.

Podle MŠMT byl původní návrh ne zcela přesně pochopen. V připomínkovém řízení nicméně doznal několika změn.

Co tedy předkládá aktuální návrh?
A zlepší integraci žáků-cizinců do českého vzdělávání?

PRO

Mgr. Svatopluk Pohořelý
vedoucí Oddělení základního vzdělávání MŠMT 

zdroj: MŠMT

Ano, zlepší. Upravujeme stávající systém vzdělávání cizinců z roku 2004, kdy byla ČR z hlediska počtu cizinců ve školách v naprosto jiné situaci. Záměrem MŠMT je, aby každému nově příchozímu cizinci byla poskytnuta individualizovaná a efektivní podpora a mohl se v rámci běžné výuky zaměřit zejména na osvojení vyučovacího jazyka v takovém rozsahu, aby mohl být úspěšně integrován do vzdělávacího procesu. Nové parametry systému podpory vzdělávání cizinců přinášejí větší rozsah jazykové přípravy češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) – ze 70 až na 400 hodin dle potřeby žáka, zaručené financování, jednoduchá pravidla pro výuku ČDJ v době běžné výuky, možnost prezenční nebo distanční výuky, či kurikulum ČDJ. Učitelé v určených školách budou učit ČDJ v rámci svých úvazků, což umožní přítomnost specializovaných odborníků ve školách. Jazyková podpora může být poskytnuta nejen nově příchozím cizincům, ale do skupiny mohou být zařazení také další žáci, kteří mají potřebu vzdělávání v českém jazyce (cizinci, kteří jsou v ČR již delší dobu; žáci s českým občanstvím mající prokazatelně obdobné integrační potřeby jako cizinci). 

PRO, ALE

Kristýna Titěrová
programová ředitelka META, organizace na podporu vzdělávání cizinců

zdroj: archív K. Titěrové

Určitě ano. Doposud bylo velmi komplikované podpořit nově příchozí žáky z ciziny intenzivní výukou češtiny a na výuku v dostatečném rozsahu dosáhlo jen velmi málo žáků v několika školách v ČR. To nový systém zásadně mění. Žáci budou mít nárok až na 400 hodin výuky v rámci běžné výuky (tedy nikoliv po výuce, když už jsou unavení) a financování bude operativnější. Systém bude koordinován a financován kraji a v každé ORP by měla být škola, která výuku zajistí. To je krok správným směrem. Ideální by byla podpora ve všech kmenových školách, přizpůsobená potřebám žáků i možnostem školy. Takovouto individualizaci zatím nový systém neumí. Problémem je spoléhání pouze na výuku na dálku (online) v případě, že žáci nebudou moci dojíždět do pověřených škol. A také výše alokovaných peněz. Ta by měla být až 5x vyšší. Chybí plynulá návaznost na podporu přímo ve výuce, které se žáci účastní bez porozumění. Nutnost doporučení z PPP je často překážkou k dosažení této podpory. Zásadně chybí také jazyková příprava před vstupem na SŠ.