Ředitelský dotazník na téma distanční výuky

Minulý týden jsme s vámi sdíleli článek s výpovědí pedagogických pracovníků a ředitelů školy ohledně distanční a online výuky. Dnes pokračujeme minisérií odpovědí na otázky, které Gramotní položili ředitelům a ředitelkám základních škol. Týkají se toho, jak si školy vedou v distančním vzdělávání, jak hodnotí podporu ze strany ministerstva školství nebo v čem vidí potenciál ke zlepšení?

autor: Iva Vokurková

1. Je distanční výuka snazší/složitější, než jste mysleli? Proč?


PaedDr. Michal Černý, prezident Asociace ředitelů ZŠ a ředitel Masarykovy ZŠ Praha-Klánovice:

Odpověď není jednoznačná. Po technické stránce je distanční výuka určitě
jednodušší, než většina učitelů čekala. Naopak se ukázalo, že po
metodické stránce jsme zcela nepřipraveni. Online a vůbec dálkové hodiny
musí probíhat úplně jinak než hodiny ve škole, nemáme s tím žádné
zkušenosti a stále se to učíme. I pro ty, kteří to zvládají dobře, je
ale dálková výuka podstatně pracnější.

zdroj: Freepik.com

Mgr. Jitka Houštecká, ředitelka ZŠ Mladá Boleslav:
Na distanční výuku jsme již zvyklí od jara, proto pro nás bylo nyní snadnější a hlavně rychlejší na ni přejít. Z jara jsme získali zkušenosti ohledně různých platforem pro připojení. Jiné se hodí pro malé žáky a jiné pro ty starší. Zároveň se snažíme o to, aby informace mezi školou a rodinou probíhali v sjednotit co nejméně „kanálech“ a netříštily se. Pro nás se jako nejvýhodnější ukázal systém Bakaláři, který již využíváme mnoho let a který se velmi rychle adaptoval na měnící se situaci. Nyní  jeho prostřednictvím lze realizovat i on-line výuka (přepojení na Teamsy).

Mgr. Karel Handlíř, ředitel ZŠ Krnov Janáčkovo náměstí:
Distanční výuka pro nás byla obojí. Trochu snažší z pohledu využití ICT, protože většina učitelů měla dobrý základ, díky školením, pravidelně využívaným systému Edupage a nástrojů Google Education. Na druhé straně učitelé byli zvyklí využívat ICT a e-learning jen doplňkově, přenést do tohoto prostoru celou výuku, vcítit se do potřeb a možností dětí na druhém konci bylo hodně náročné. Řekl bych, že první vlna byla hodně experimentální, ale díky tomu, že jsme se drželi jednoho maximálně dvou systémů jsme si mohli navzájem pomáhat. Mezičas jsme v září využili k doškolení a řekl bych, že v současné době to na dané možnosti funguje velmi dobře. Kombinuje synchronní a asynchronní výuku. Poprat se budeme muset s první a druhou třídou, kde potřebujeme více synchronní a názorné výuky.

Marie Gottfriedová, ředitelka ZŠ Trmice:
Domnívám se, že distanční výuka sama o sobě je nakonec snazší, než jsme si zpočátku mysleli. Nejtěžší bylo překonat obavy a pustit se mimo vyjeté koleje našich forem výuky. A taky si myslím, že nám, učitelům, docela pomohlo, že jsme v podstatě ze dne na den byli hozeni do vody a museli se učit plavat. Nebyl čas nad distanční výukou mudrovat, zpochybňovat ji, stavět se na zadní. Pokud jsme chtěli učit, museli jsme začít jinak přemýšlet a jinak pracovat a to nám velmi prospělo!

Pokračování naší minisérie již brzy.