Online výuka přináší frustraci i nové příležitosti

Učitelé zažívají kvůli distanční výuce profesní frustraci. Online vyučování, které vyžaduje úplně jinou přípravu i vedení, udělalo i ze zkušených matadorů nováčky. Mnozí v tom ale vidí šanci posunout české vzdělávání dál. Jak se školy s výjimečnou situací vypořádávají?

autor: Iva Vokurková

zdroj: Freepik.com

Díky jarní „generálce“ a letnímu time-outu, který poskytl čas připravit se na druhou vlnu, si teď školy vedou podstatně lépe než v předchozím pololetí. Alespoň podle ředitelů a profesních organizacích, které Gramotní.cz oslovili. „Po technické stránce je distanční výuka určitě jednodušší, než většina učitelů čekala,“ tvrdí Michal Černý, prezident Asociace ředitelů škol z pražské Masarykovy ZŠ Klánovice. „Po metodické stránce jsme ale zcela nepřipraveni. Online a vůbec dálkové hodiny musí probíhat úplně jinak než hodiny ve škole. S tím nemáme žádné zkušenosti a stále se to učíme,“ pojmenovává největší problém, se kterým se učitelé při výuce na dálku potýkají.  

Distanční výuka je podle Černého daleko pracnější na přípravu i pro učitele, které digitální prostředí baví. Takovým příkladem je i Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a učitelka na litoměřickém Gymnáziu Josefa Jungmanna. „Překvapilo mě, o kolik těžší je skrze obrazovku navázat se třídou vztah, který je pro mě osobně zásadní. I proto pro mě zatím online výuka znamená více fuckupů než odměn,“ připouští. 

Podobně jako v digitálním prostředí nefunguje klasická zpětná vazba od žáků, nelze ani jednoduše realizovat mnohé z prvků běžné moderní výuky, jako je práce ve skupinách, brainstorming nebo diskuze. „Hodně to proto svádí k frontální práci,“ připouští ředitel ZŠ Krnov na Janáčkově náměstí. Podle Mazancové ale spíše než návrat k „frontálu“ je potřeba přijít s jinou formou učení a testování, zkrátka s jinou metodikou, než jakou učitelé dosud aplikovali v klasických hodinách. „A to je samozřejmě náročné. I proto, že to způsobuje určitý druh profesní frustrace. Deset, dvacet, třicet let si pilujete vlastní expertizu, a pak přijde jedna pandemie a jste v podstatě zase na začátku,“ přibližuje aktuální pocity svoje i mnoha svých kolegů.

Sdílet a spolupracovat

Učitelé by si podle ní měli náročnou situaci usnadnit tím, že budou sdílet své zkušenosti – jak ty pozitivní, tak ty méně vydařené, a že se naučí spolupracovat. Školy by svým pedagogům zase mohly pomoci třeba edukací rodičů, vysvětlovat jim, jak vypadá efektivní výuka na dálku a proč se nerovná překlopení klasického rozvrhu online. Ovšem ne všechny školy si toho jsou samy vědomy. „Rozlišovat, které věci má cenu učit dálkově a u kterých nemá smysl se o to pokoušet, ale umíme stále lépe,“ domnívá se Černý. 

Pro školy teď bude oříšek vymyslet, jak pokračovat v dálkovém vzdělávání prvních a druhých tříd. „Kombinujeme synchronní a asynchronní výuku, ale u těchto ročníků potřebujeme více synchronní a názorné výuky, s tím se budeme muset nějak poprat,“ říká ředitel Handlíř.

Distanční výuku vidí jako výbornou příležitost k hledání nových cest a ke změně pedagogického myšlení i ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. A je potřeba ji nepromarnit. „Učitel si má klást otázky: Má to, co po svých žácích vyžaduji (úkol, práce), smysl? Je jim to k užitku? Rozvíjím tím něco, co se jim v životě bude hodit? Není to jen úkol pro úkol?“ Podle Gottfriedové je nezbytné, aby škola žáky vybavila potřebnými dovednostmi do života a cílila na rozvoj životních kompetencí.

zdroj: Freepik.com

Změna podmínek, které s sebou pandemie koronaviru přináší, jasně ukazuje, které dovednosti jsou v životě potřeba – flexibilita, kreativita, samostatnost, sebedisciplína, seberozvoj a další. „Moje kolegyně říká, že její žáci díky distančnímu vzdělávání výrazně pokročili ve svých klíčových kompetencích. Ale nijak se neposunuli ve znalostech potřebných k přijímačkám na střední školy, což zase vyžadují rodiče,“ ilustruje schizofrenní situaci současného školství Petra Mazancová.

Přehodnoťme RVP!

Někteří ředitelé a pedagogové proto doufají, že reflexe obsahu učení, ke které je přimělo přesunutí do online učeben, se nevyhne ani nejvyšším patrům a povede k reformním krokům ze strany MŠMT. „Budoucí generace nebudou hodnotit, jak kvalitní manuály MŠMT v těchto časech vydávalo, ani to, jak funkčně komunikovalo nebo kolik peněz poslalo školám na ICT vybavení. Ale to, jak reagovalo na výzvy, které tato doba přinesla,“  domnívá se Gottfriedová. „Je třeba nově formulovat strategické vzdělávací dokumenty, zejména RVP. Jinak nebude naše škola dávat smysl a bude jen prázdnou a zkostnatělou institucí.“ „Nová škola“ má podle ní vést žáky k sebepoznání a seberozvoji a vybavit je potřebnými dovednostmi pro to, aby se orientovali ve světě a nebáli se změn.

Z praktického hlediska je podle ředitelů nadále zapotřebí zlepšovat technické zázemí pro distanční výuku včetně navyšování kapacit online platforem typu Microsoft Teams a Google Učebna,, aby nedocházelo k výpadkům. A zajistit nejen IT vybavení, ale i internet pro všechny žáky. „Rodinám s dětmi, které ho nemají, by mohla pomoci města s připojením na wifi-free,“ navrhuje Jitka Houštecká, ředitelka Základní škola a Mateřská škola Mladá Boleslav.