Model kostry do hodin biologie

Model kostry v životní velikosti je perfektní pomůckou do hodin biologie či přírodopisu. Krásně pomůže žákům porozumět tomu, jak jsou kosti v těle poskládané. Model odpovídá skutečné kostře v životní velikosti (160 cm). K dispozici je zmenšený model ve 2 velikostech – kostra střední 80 cm a kostra malá 46 cm.

zdroj: Tereza Veselá photo

Kostru můžete pořídit zde

Prolistujte si Kidtown Edu katalog vzdělávacích pomůcek 2020/21 zde.

Nejužitečnější klávesové zkratky pro učitele – 2. část

V minulém díle jsme vám přinesli několik tipů, jak si usnadnit práci na počítači. Dnes pokračujeme. Znáte všechny následující zkratky?

Přeskakujte mezi programy

Existuje snad někdo, kdo by neměl během práce na počítači otevřených několik programů naráz? Mezi všemi otevřenými programy, které vidíte na spodní liště počítače, můžete elegantně přeskakovat pomocí zkratky Alt+Tab (Klávesa se dvěma šipkami v levé části klávesnice). Podržíte-li klávesy jen krátce, přeskakujete na další okno a zase zpět. Když ale klávesu Alt budete držet déle, uvidíte na obrazovce všechny vaše otevřené programy, mezi kterými můžete vybírat klávesou Tab. Na to, že se nemusíte kurzorem myši strefovat do malých okýnek, si zvyknete rychle a vaše prsty si tento trik zautomatizují raz dva.

Výběr více souborů

Máte složku plnou fotek nebo třeba textových dokumentů, z nichž některé potřebujete přesunout, zkopírovat, smazat nebo přejmenovat? Jsou li v řadě nebo sloupci za sebou, stačí, když podržíte klávesu Shift a kliknete na první a poslední soubor v řadě. Potřebujete-li vybrat jen pár souborů, které jsou ve složce na přeskáčku, držte namísto Shift klávesu Ctrl a označujte soubory jednotlivě. Pokud je naopak jen pár souborů, které označit nechcete, můžete pomocí Ctrl+A označit vše ve složce a podržením klávesy Ctrl jednotlivé soubory odznačit. PS: Přejmenovat soubory (i hromadně) můžete klávesou F2.

Snímek obrazovky

Možná jste to dosud nepotřebovali, ale jakmile jednou vyzkoušíte udělat snímek obrazovky, zjistíte, jak užitečná vychytávka to je. U operačního systému Windows je pro tuto funkci zkratka Win+Shift+S. Po jejím stisknutí se vám otevře možnost označit vybranou část vaší obrazovky nebo i celou. Tento klip poté můžete uložit jako obrázek. Funguje to podobně jako funkce PrintScreen, nám se ale zdá o kousek chytřejší 🙂

Vyhořelí učitelé – část 2

S vážnými projevy syndromu vyhoření se u nás právě potýká pětina pedagogů. Dvě třetiny učitelů se s ním někdy během své kariéry setkají. Nedá se předem odhadnout, komu hrozí. Potýkají se s ním nadšení začínající učitelé i jejich zkušení kolegové. Na vině je vysoká míra stresu spojená s učitelskou profesí i prestiž nalomená informačním boomem. Jak mu předejít? Řešením je dobré nastavení hranic mezi prací a soukromím i překonání strachu svěřit se.

Přinášíme vám pokračování článku o vyhoření učitelů, který byl publikován v lednovém čísle měsíčníku Gramotní. Autorkou článku je Dominika Rýparová.

zdroj:Freepik.com

Shořet cestou k ideálům

To je případ i pětapadesátileté češtinářky Marie: „Do školství jsem šla s iluzemi, ideály a nadšením, ochotná přijímat veškerou zátěž a odpovědnost a sama ji násobit, jednak velkým vnitřním zájmem o práci, jednak neschopností říkat ne. Příčinou mého vyhoření byl zájem o systém jako takový, nedokážu žít mezi čtyřmi stěnami třídy, položit se zvoněním křídu a jít. A mé iluze a ideály začaly narážet na představy vedení školy.“ Bojovat za své ideály vnitřně i otevřeně vydržela celkem šest let. Nakonec trpěla nespavostí a pocitem totální prázdnoty. Podle psycholožky Lenky Šilerové je právě kombinace vysokého pracovního nasazení a nemožnosti ovlivnit dění kolem sebe vysoce riziková. Marie přiznává i další svůj problém – neschopnost oddělit práci a soukromí: „Koníčků mám mnoho, ale nedokážu úplně oddělovat práci a volný čas. Máme to tak celá rodina, manžel i dcery, genetické prokletí. Školu tak mám v hlavě na sjezdovce i v bazénu.“ Vysvobozením z bezvýchodné situace se pro ni nakonec stalo zranění. Cestou do školy si ošklivě zlomila kotník. Ten den ještě došla do práce, odučila své hodiny ve druhém patře bez výtahu, a pak se teprve nechala odvézt k ošetření. „Najednou byl čas na přemýšlení a bilancování, který později dospěl k poznání, že jedinou možností je zásadní změna. Tedy změna školy a snaha pracovat i na změnách vnitřních, tam jsem stále poněkud pozadu,“ vypráví.

Nemoci a fyzické problémy bývají mimochodem nejmarkantnějším varovným signálem blížícího se kolapsu, ke kterému syndrom vyhoření vede. Může jít o časté virózy, citelný pokles energie, migrény, různé jiné bolesti nebo třeba trávicí problémy. Kolektiv autorů knihy Učitelské vyhoření proto doporučuje sledování vlastní kondice a pohody jako jednu z cest k prevenci vyhoření. Pokud člověk řeší své zdravotní problémy s lékaři a pravidelně se hýbe, snáze si všímá aktuálních změn i dlouhodobých problémů a zdravotní stav pak nepředstavuje další stresor, který trápí především starší pedagogy. Pohyb představuje také způsob oddělení se od pracovních záležitostí a získání nadhledu. Navíc sportem zocelené tělo zvyšuje sebevědomí a celkovou odolnost.

Stejně preventivně působí podle výzkumu představeného ve zmiňované knize i dobré vztahy v rámci učitelského sboru. Ty umožňují sdílet pocity, inspirovat se ve výuce tam, kde standardní postupy selhávají i mít zastání v časech, kdy je potřeba obhajovat svou práci. Přispívá k tomu i aktuální snadná dostupnost informací. „Digitální technologie totiž nejen usnadňují přístup k obrovskému množství informací, ale také proměňují postoj k poznatkům, které si člověk na základě informací utváří. Snižuje se povědomí o práci, kterou je třeba vykonat, aby se z informací stala osvojená vědomost, kterou lze dále využívat,“ shrnuje problematiku kolektiv autorů knihy Učitelské vyhoření. Tím se navíc stále více upírá pozornost k postupům práce, které si učitelé musí obhajovat zejména před rodiči. Ti jsou také ovlivnění informacemi o alternativních způsobech výuky, které ale bývají vytržené z kontextu a nejsou v běžném školství realizovatelné. To všechno můžeme vnímat jako pokrok, posun od memorování k rozvíjení praktických dovedností, ale pro učitele to představuje další pracovní zátěž, která se přidává k jejich standardním činnostem. Výuka v dnešní škole pak vyžaduje vedle odborných znalostí i schopnost děti zaujmout, vycházet vstříc jejich individuálním potřebám, neustále se vzdělávat a hledat nové cesty. Pokud navíc učitel touží vyjít vstříc všem svým svěřencům a jejich rodičům, velmi rychle může nabít dojmu, že selhává. A postupně všechny své snahy vzdát.

Cesta ven

„Syndrom vyhoření přichází postupně, jeho projevy lze tedy rozpoznat a čelit jim. Jakmile začnete pozorovat projevy vyhoření, doporučujeme omezit pracovní vytížení, dát si pauzu a začít více odpočívat. Stanovte si čas, kdy se budete práci věnovat, a nepřekračujte ho. Pokud řešíte něco složitějšího, zvažte, zda je pro vás méně náročné to dnes dokončit nebo si udělat poznámky a dokončit úkol další den. Můžete si udělat i malý rituál ukončení práce, změna oblečení, káva, procházka, písnička, cokoliv. Je vhodné si najít alespoň krátký čas pro sebe, nejlépe každý den, a vyplnit ho aktivitou, kterou máte rádi a která vás uvolní a pomůže vám odpočinout si. Ať je to chůze, sport, tvorba, vaření nebo třeba meditace či dechové techniky,“ přidává praktické rady Lenka Šilerová. Nic z toho by se ale nemělo stát jen únikem před problémy. Jakmile naberete sílu, zkuste problém vyřešit. Nejde to? Řekněte si o pomoc – u kolegů nebo u psychologa. Syndrom vyhoření není osobním selháním, ale negativní souhrou okolností a dá se vyřešit.

Kam se obrátit pro pomoc, když je každá koruna dobrá?

Při závažnějších projevech vyhoření se vyplatí svěřit odborníkovi. Psychoterapeut může pomoci najít řešení a rychleji se zotavit. „Pokud se nedostávají finance, je možné využít terapii v zařízeních pracujících na pojišťovnu, zde je ovšem nutné počítat s dlouhou objednací dobou. K dispozici jsou i bezplatné služby pro tyto situace (např. Sociální klinika). Aktuálně nabízí možnost deseti bezplatných sezení pro své klienty i VZP. Vhodnou alternativou může být využití služeb online terapie, která je dostupná odkudkoliv a šetří tak i náklady na cestu,“ doporučuje terapeutka Lenka Šilerová, která také nabízí své služby on-line v rámci platformy Hedepy. „Klient si tu může vybrat z více než 30 terapeutů nejen podle preferencí, ale i podle hodinové sazby, která je velmi přátelská,“ doplňuje.

Dřevěné krychle na 100 způsobů

Učíte podle Hejného metody? Pak se vám určitě budou hodit dřevěné krychle. Pořiďte buď celou sadu obsahující 27 krychlí ve čtyřech barvách (8x modrá, 8x červená, 6x žlutá, 5x zelená) nebo můžete dokupovat jednotlivé barvy po 8 kusech.

Zpravidla se začíná poznáváním vlastností krychle, zkoušením a povídáním, co všechno se dá z krychlí postavit – počet podlaží, počet krychlí v jednotlivém podlaží apod. Postupně se přidávají termíny jako půdorys a úkoly zahrnující plán stavby. Ideální pro žáky 1. a 2. ročníku základní školy.

zdroj: Tereza Veselá photo

„V jednoduchosti je síla. Právě to potvrzují dřevěné kostičky, které se dají využít na 100 způsobů a rozvíjet prostorovou představivost a komunikační dovednosti od předškolního věku. Postupně se s nimi dají vyvozovat komplexnější pojmy jako objem, povrch, plán a rozvíjet třeba kombinatorické myšlení až do zhruba 6. třídy. Za mě jednoznačně 👍🏼,“ říká Jana Vyhlídalová, zakladatelka projektu Gramotní.

Dřevěné krychle můžete objednat zde.

Prolistujte si Kidtown Edu katalog vzdělávacích pomůcek 2020/21 zde.

Nejužitečnější klávesové zkratky pro učitele

V minulém díle jsme vám přinesli několik tipů, jak zpestřit on-line výuku žákům. A dnes tu máme pro změnu něco, co usnadní práci na počítači vám. Pokud pracujete s operačním systémem Windows, můžou vám přijít vhod následující klávesové zkratky. Které z nich znáte a používáte?

zdroj: Freepik.com

Na první pohled se může zdát, že si všechny ty kombinace kláves nemůžete zapamatovat. Ale až uvidíte, jak užitečné triky díky nim zvládnete, nebudete chtít jinak. Pro začátek pomůže tahák vedle počítače, ale za pár dní svalová paměť udělá své a prsty vám po klávesnici budou tancovat samy. Pravidlo je u všech stejné – první klávesu podržíte a k ní zmáčknete druhou v pořadí.

Kopírování a přesouvání textu

Nejpoužívanější duo klávesových zkratek pro kopírování textu Ctrl+C a Ctrl+V nejspíš znáte. Pokud vybraný text nechcete zkopírovat, ale vyjmout a přesunout jinam, označte ho a přesuňte pomocí Ctrl+X a Ctrl+V. Co když chcete zkopírovat celý text z dokumentu? Místo ručního označování kurzorem přes několik stran text jednoduše zmáčkněte Ctrl+A. Takto označený text pak můžete kopírovat, přesouvat nebo smazat. 

Najděte slovo

Užitečnou zkratkou je také Ctrl+F, díky které můžete hledat v dlouhých dokumentech nebo i na webech pomocí slov. Do vyhledávacího políčka, které se vám po stisknutí klávesové zkratky otevře, jednoduše napíšete hledané slovo. Okamžitě uvidíte, kolikrát je v textu obsaženo a pomocí šipek mezi nimi můžete překlikávat.

Chraňte si soukromí

Umět během sekundy uzamknout obrazovku je k nezaplacení. Ochráníte tak obsah svého počítače před nezvanými hosty, ať už je to doma nebo ve škole. Stačí podržet tlačítko s logem Windows (vypadá jako čtyři kostičky) a k tomu L jako „lock”. Win+L vás vrátí na spořič vašeho počítače, kde zadáváte své heslo.

Už stačí? Dobře, pokračování příště 🙂

Vyhořelí učitelé

S vážnými projevy syndromu vyhoření se u nás právě potýká pětina pedagogů. Dvě třetiny učitelů se s ním někdy během své kariéry setkají. Nedá se předem odhadnout, komu hrozí. Potýkají se s ním nadšení začínající učitelé i jejich zkušení kolegové. Na vině je vysoká míra stresu spojená s učitelskou profesí i prestiž nalomená informačním boomem. Jak mu předejít? Řešením je dobré nastavení hranic mezi prací a soukromím i překonání strachu svěřit se.

Přinášíme vám první část článku o vyhoření učitelů, který byl publikován v měsíčníku Gramotní 1/21. Autorem textu je Dominika Rýparová.

zdroj: Freepik.com

Vyhoření je typické pro všechny profese pracující s lidmi. Na rozdíl od řemesel či jiných povolání totiž vyžaduje neustálé změny, nestačí naučit se spolehlivý postup a držet se ho. Je nutné počítat i s tím, že nikdy nebudou všichni spokojení, a to nelze změnit. Úspěšný učitel musí reagovat, určovat pravidla, předcházet problémům a neustále svou práci revidovat a vylepšovat. V opačném případě přijdou komplikace. Vyučující tak pracují pod tlakem, dnes navíc pod drobnohledem rodičů i široké veřejnosti a často bez odpovídajícího ocenění. A to nejen finančního. Podle autorů knihy Učitelské vyhoření, kterou aktuálně vydalo nakladatelství Portál, míra stresu ve školách neustále roste a od učitelů se dnes vyžadují dovednosti, které ještě před několika desetiletími nebyly nutné a kterým se navíc při přípravě na budoucí povolání pedagoga nevěnuje pozornost. Mezi ty nejvýraznější patří informační technologie, psychologické znalosti nebo komunikace s veřejností.

Ruku v ruce se zpřístupněním vzdělání všem jde i rostoucí náročnost výuky ve třídách, kde vedle průměrných či talentovaných žáků zasedají i děti se speciálními požadavky – přestávají fungovat osvědčené postupy a vyžaduje se individuální přístup. Velkým zdrojem zátěže je i komunikace s rodiči, kteří buď do výuky zasahují neustále nebo naopak o školu nejeví zájem. Učitelé dnes mají možnost si výuku přizpůsobit svým ideálům, ale zároveň přibývá kontrol a byrokracie. V neposlední řadě čelí výpadkům veřejnosti kvůli relativně krátké pracovní době a velkému množství volných dnů. Jenže právě to je i častou příčinou vyhoření. Vedle fyzické přítomnosti ve škole k povolání patří i pro laiky neviditelná práce a jednou z prvních věcí, kterou se musí začínající učitel naučit, je oddělovat práci a své soukromí, nastavit si pravidla tak, aby práce byla udržitelná dlouhodobě. Syndrom vyhoření se totiž nejčastěji projevuje obrovským pracovním nasazením, po kterém přichází výrazná únava a pocit vyčerpání, které trvají týdny i měsíce. V praxi se projeví snahou věnovat svému zaměstnání co nejméně energie – vyhořelí učitelé přestávají hledat cestu dál, soustředí se jen na absolutně nutné úkoly, vyhýbají se čemukoliv „navíc“, i kdyby to bylo jen neformální setkání s kolegy.

Vyhořelí na první pohled?

„V prvních fázích nemusí být změna pro okolí jasně viditelná, nicméně s postupující dobou můžeme pozorovat větší náladovost, ‚nepříjemnost‘ vůči ostatním, člověk, který byl plný energie a nadšení, je skleslý, může se projevovat více negativně. Jednoduše řečeno, dotyčný se chová ‚jinak‘, než jsme byli zvyklí,“ popisuje vnější projevy syndromu vyhoření psycholožka Lenka Šilerová, která se dlouhodobě problematikou zabývá. Zmiňuje i závěry americké psycholožky Christiny Maslach, která jako hlavní znaky vyhoření určila vyčerpání, cynismus a nevýkonnost. „Pokud je tedy nově pozorujeme, u sebe i u jiných, měli bychom zpozornět,“ dodává Šilerová. Syndrom vyhoření je častější u profesí, které jsou v úzkém a intenzivním kontaktu s jinými lidmi. Vedle nemožnosti vyhovět všem vstupují u učitelů do hry i pocit zodpovědnosti za budoucnost svých svěřenců i neustálé bilancování mezi profesionálním odstupem a empatií, kdy je nutné pracovat s negativními pocity vůči některým dětem stejně jako s touhou pomoci tam, kde rodina nefunguje. „Syndrom vyhoření ale není dán jen profesí, ve které člověk pracuje, a jejími charakteristikami, ale i tím, jak je osobnostně nastavený, jakou má míru stresu – ‚kolik toho má‘ a jak stres prožívá a umí mu čelit, a také tím, zda dokáže ‚vypnout‘,“ vysvětluje psycholožka.

I když by se mohlo zdát, že syndromu vyhoření čelí některé osobnostní typy snáze než jiné a že mezi vyhořelými učiteli budou zejména lidé, kteří si nevybrali své povolání správně, podle výzkumu mezi pedagogy z roku 2017, který nabízí zmiňovaná kniha Učitelské vyhoření, je vyhoření přirozenou součástí profese. „Dobrou zprávou, kterou výzkum vyhoření přináší, je skutečnost, že předpoklady pro dlouhodobou spokojenost nejsou vrozené a je možné, ba dokonce nutné se jim naučit,“ slibují autoři knihy v závěru kapitoly věnované osobnosti učitele.

Představa, že vyhoření se týká jen lidí neochotných něco měnit nebo emocionálně labilních jedinců je totiž na hony vzdálená realitě. K vysoce rizikovým skupinám učitelů sice patří vedle lidí ve složitých životních situacích i stárnoucí pedagogové unavení rychlými změnami i vlastními fyzickými limity, ale s vyhořením se často potýkají i nadšení začátečníci a zapálení inovátoři. „Syndrom vyhoření vzniká obvykle kombinací více faktorů – osobnostních rysů, postojů, chronického stresu a nadměrné pracovní zátěže. Větší tendenci onemocnět mají lidé, kteří jsou perfekcionisté, z různých důvodů chtějí podávat neustále perfektní výkon, a lidé s vysokou zodpovědností, kteří neumějí ‚vypnout‘,“ vysvětluje psycholožka Šilerová.

Pokračování již brzy.